SK Libuš

TJ Kyje Praha 14 – SK Libuš   1:4 (0:1)

V neděli jsme jeli na výlet do Kyjí a čekal nás hezký areál. Travnaté hřiště vypadalo nádherně, ale my jsme šli na umělku. Ta byla malá, ale nová a pěkná. Začali jsme dobře – hned po našem rozehrání jsme málem dostali branku. Tak jsme zjistili, že nebude moc času na hraní s míčem, ale budeme muset rychle kombinovat. Když se nám to dařilo, měli jsme šance, které jsme neproměnili a když jsme míč dlouho drželi a ztráceli, dostávali se do šancí domácí.

Po přestávce se naše hra zlepšila a soupeř odpadl, takže nakonec pohodové vítězství.

SK Libuš – TJ Slovan Bohnice   3:1 (1:1)

V sobotu před polednem jsme se jako obvykle těžko scházeli. Soupeř na třetím místě v 16 hráčích vypadal nebezpečně a další komplikace bylo naše hřiště, které žížalky rozvrtaly a stalo se z něj blátivé kluziště.

My jsme však začali výborně, ale Voža svou šanci ve 20. vteřině neproměnil. Přesto jsme pokračovali v dobré hře v pohybu a kombinací. Přestože soupeř nestíhal v obraně, branku jsme dali jen jednu, když centr Jonáše zapadl krásně na zadní tyč. Bohužel jsme opět zvolnili, přestali kombinovat a začali ztrácet míče. Hosté začali ukazovat, proč jsou na třetím místě a dostali nás pod tlak. Obrana hrála dobře a obětavě, Jaromír taky něco chytil, tak jsme dostali jen jednu branku a čekali na poločas.

Po přestávce se naše hra opět zlepšila, díky střídaní a většímu pohybu i zlepšené kombinaci. Branky však nepřicházely, hlavně náš střelec Gába neměl štěstí. Tak jsme opět vystřídali a odpočatý Sam rozhodl zápas. Ke konci nám už začaly docházet síly a hosté se dostávali do hry, ale nám se už důležité vítězství podařilo udržet. Co dodat, ukázalo se, že když zlepšíme pohyb a dostupování hráčů, vybojujeme spoustu míčů, které dobrou kombinací udržíme a průnikovou přihrávkou se dostáváme před branku. Slabinou je proměnování šancí a úseky zápasu, kdy tuto hru nehrajeme. Ted nás čekají soupeři ze spodku soutěže, je potřeba pokračovat v dobrých výkonech a dostat se výš v tabulce.

Dík všem za dobré výkony a nasazení.

TJ Slavoj Suchdol – SK Libuš   1:2 (0:1)

V neděli jsme si udělali výlet na druhý konec Prahy, kde nás čekalo hezké hřiště a neznámý soupeř. Chtěli jsme vyhrát a začali jsme aktivně, bohužel se nám opět nedařilo v koncovce. Domácí začali vyrovnávat hru a několik nebezpečných situací se odehrálo i před naší brankou. Naše obrana pracovala velmi obětavě a hlavně spolehlivě. Nápor domácích ochabl po prvním naší brance, kterou dal Sam střelou z 20 metrů (po 7 zápasech konečně branka, tak snad to začne padat).

Ve druhém poločase jsme už hráli mnohem lépe, po pěkných akcích jsme měli spoustu příležitostí. Branku jsme však dali jen jednu. Soupeř snížil pěknou střelou z 25 metrů, na kterou vepředu stojící Jaromír nedosáhl. Ale to už bylo úplně na konci zápasu, takže jsme zasloužené vítězství již udrželi.

Zápas dobrý, výkon možná průměr, ale snažili jsme se hrát aktivně, presovali jsme hodně vysoko a dobře kombinovali. Byl jsem spokojený, náladu mi však opět zkazily zbytečné diskuse s rozhodčím a vůbec naše chování na hřišti, Špatné chování vyvrcholilo po zápase hádkou na střídačce. Měl jsem opravdu špatný pocit a moc mne to mrzí. Snad příště to bude opět vše v pohodě a dáme se dohromady jako tým. Zvlaštní pochvala pro Vaška, který podal výborný výkon.

SK Libuš – SK Union Vršovice B   1:5 (0:5)

V sobotu bylo hezké slunečné ráno, tak jsem se docela těšil na hřiště. Sraz jsem dal později, abychom se mohli více vyspinkat. Podařilo se, že jsme se i půl hodiny před zápasem sešli. V sestavě dostali přednost starší dorostenci, jelikož kluky z ml. dorostu čekalo ještě derby na Braníku. Zápas začal dobře, naší přihrávkou dozadu a ve 30. vteřině už jsme mohli prohrávat. Potom jsme chvilku hráli dopředu, ale Sam své šance pokazil, Šmejkyho dobrou střelu brankář vyrazil. Zahrávali jsme roh, hosté získali míč, rozehráli rychle dopředu, útočník si pohrál s Vaškem a přehodil Houďase. To soupeře povzbudilo a přestávali jsme stíhat, několikrát jsme měli štěstí, ale byla to jen otázka času, kdy dostaneme další branky. Nebyli jsme schopni si přihrát, neudrželi jsme míč na soupeřově polovině a nestačili jsme běhat. Když se nám podařilo dostat se za půlku, tak jsme naběhli do ofsajdu. Prostě se nedařilo a ani taktika nebyla nejlepší, naši útoční hráči se nevraceli, takže jsme hráli na 4 útočníky (bohužel bez efektu) a vzadu nám hráči chyběli. Soupeř hrál s námi bago a dával nám jeden gól za druhým. Naštěstí přišel poločas – řekli jsme si že se budeme snažit hlavně neudělat ostudu.

Vystřídali jsme, změnili rozestavení a začali více běhat a najednou to bylo mnohem lepší. Dostávali jsme se i do zakončení, ale branku jsme dali jen jednu. Ostatní šance jsme zahodili. Škoda už druhý zápas jsme ztratili naší nedisciplinova­ností – jak herní tak slovní a hlavně nehrajeme jako tým a to mně mrzí ze všeho nejvíce.