SK Libuš

SK Libuš – FK FC Zličín   2:3 (1:2)

Na státní svátek na Libuš přijel k předehrávce 5. kola výběr FK FC Zličín. Do zápasu jsme vstoupili výborně a hned na konci 1. minuty nás Max poslal do vedení, když proměnil nájezd po pěkné Očiho přihrávce. Zanedlouho poté jsme však opět absolutně přestali hrát, uspokojili jsme se s hubeným náskokem a za to jsme byli po zásluze potrestáni a po Očiho ztrátě na našem vápně hosté vyrovnali. Zličín byl nebezpečnější, my jsme sice drželi balón, ale nevěděli jsme si s ním rady. Záloha měla očividně dlouhou noc, jelikož její pohyb byl hrůzostrašný. Celý tým působil velmi unaveně. Ve 34. minutě hosté po naší špatné komunikaci otočili na 1:2 a za tohoto stavu se šlo i do kabin.

I přes naší snahu klukům domluvit začal druhý poločas v duchu, ve kterém skončil první. Hosté sice rychle odskočili na 1:3, nás však velmi brzo vrátil pěkným přímákem do zápasu Oči.

Nechci znít, jakože vyplákávám nebo něco podobného, za náš výkon jsme si body nezasloužili, ale od našeho gólu na 2:3 v 62. minutě už jsme moc fotbalu neviděli. Hlavní rozhodčí nechtěl pro nás z neznámého důvodu trestat ostré skluzy kartami. Někteří hráči soupeře těch karet mohli dostat i 5. A to na obou stranách! Posledních 30 minut bylo hodně hektických, my jsme se však k vyrovnání nedostali. V 90. minutě rozhodčí završil svůj výkon, když neodpískal jasný pokutový kop po faulu na Maxe. Když si ho zavolám, aby mi to vysvětlil tak dá kartu mě a nic mi k tomu neřekne… Soupeř výhru ubojoval, chtěl jí více než my, i když to někdy bylo za hranou.

Příští zapas nás čeká derby na půdě Tempa, a to v neděli 8.10. od 14:30.

SK Zbraslav – SK Libuš   3:3 (1:2)

Další mistrovské utkání nás zavedlo na hřiště fotbalového týmu SK Zbraslav. V posledních zápasech se naše výkony postupně zlepšovali a v týdnu jsme podtrhli naše zlepšení výhrou v pohárovém utkání proti Uhříněvsi. Všichni jsme tedy v očekávání vyhlíželi toto utkání. K našemu zklamání byl ale náš dnešní výkon vrácením zpátky do minulosti.

Už při rozcvičce vypadali kluci, jako by byli bez šťávy, energie a odhodlání. Snažili jsme se je tedy nabudit, abychom jim dodali krev do žil. Bohužel, náš výkon v celém zápase odrážel naše nasazení při rozcvičce. Prohrávali jsme osobní souboje, neměli druhé míče a na klucích nebyla vidět touha poprat se o výsledek. Nicméně po prvním poločase jsme šli do kabiny za stavu 2:1 po brankách Šajnyho a Kryštofa. Výsledek to byl ale velice šťastný a vůbec neodrážel dění na hřišti.

O poločase jsme kluky nabádali, aby začali hrát zase to, co předváděli poslední zápasy. Ani to však nepomohlo. Ačkoli dal Max po třech minutách hry na rozdíl dvou branek, náš výkon stagnoval víc a víc. Zatáhli jsme se na vlastní půlku a víceméně jenom čekali, až nás soupeř potrestá. Trest zanedlouho samozřejmě přišel a my jsme byli nakonec rádi alespoň za bod, i když ani ten jsme si za dnešní ostudný výkon rozhodně nezasloužili. Musíme poděkovat Samovi, protože to byl právě on, kdo nám ten bod vychytal několika skvělými zákroky!

Na závěr bych rád zmínil fakt, že nerozumím tomu, jak může domácí hráč dohrát zápas po tom, co dvakrát zcela úmyslně zajede do našeho gólmana (podruhé do hlavy)! A to, co se dělo po závěrečným hvizdu, už se nebude nikdy opakovat!!!

Každopádně hlavy vzhůru, už ve čtvrtek nás čeká doma od 12:30 tým ze Zličína a chceme ukázat, že fotbal hrát umíme.

SK Čechie Uhříněves – SK Libuš   1:3 (0:2)

V předehrávce druhého kola poháru PFS jsme zavítali na půdu Uhříněvsi. Do zápasu jsme šli s tím, že neexistuje nic jiného než výhra a postup. To bylo na začátku vidět.

Hned ve třetí minutě našel Sam výkopem Maxe, který nás poslal do vedení. O 6 minut později dobře zavřel Keny zadní tyč a poslal nás do dvoubrankového vedení. Poté však přišla pro mě nepochopitelná pasáž utkání, kdy jsme se absolutně přizpůsobili hře soupeře. Ten hrozil z dlouhých nákopů, které dělaly naší obraně problémy. My však místo toho, abychom si v klidu zahráli, dali si góly a užili si zápas, začali hrát soupeřovým stylem a nikdo jakoby nechtěl běhat.

Další zajímá situace přišla až v 37. minutě, kdy se nechal hostující stoper vyprovokovat Maxem a dostal červenou kartu. Před poločasem si vybral slabší moment Sam, který strašně hloupým způsobem věnoval soupeři nepřímý kop z pár metrů od brány – domácí útočník orazítkoval tyč.

Do druhé půlky jsme chtěli hru uklidnit a začít hrát s balónem. To se nám dařilo jen trochu. V 60. minutě se soupeř dostal do zápasu brankou ze standardky. O tři minuty později však Keny dobře dohrál situaci a vybojoval penaltu pro náš tým, kterou Beny se štěstím proměnil. Do konce už se nic zásadního, kromě našich zbytečných žlutých karet za kecy, nestalo.

Vážím si výhry, druhým dechem však dodávám, že takovýto zápas vyhrát pouze 3:1 není žádná hitparáda. Zkušenější soupeř by naše chyby vzadu trestal! Výhra je však výhra a tahle přišla v soutěžním zápase téměř po roce, takže nebudeme naštvaní, utkání jsme zvládli dotáhnout do úspěšného konce a z chyb se do příště poučíme.

Příští zápas nás čeká v sobotu od 14 hodin na Zbraslavi.

SK Libuš – FK Admira Praha B   3:3 (2:3)

V sobotu na Libuš přijela Admira. V zápase jsme chtěli navázat na dobrý výkon z druhého poločasu na Xaverově a to se nám z části povedlo.

Do zápasu jsme vstoupili aktivně a možná tím i soupeře trochu zaskočili. Už v druhé minutě šel sám na hostujícího brankáře Nusky, ten ho však velmi dobře vychytal. O pár minut později šel soupeř trochu šťastným gólem do vedení. My jsme se však rychle oklepali a začali znovu hrát. V 17. minutě se dostal Max do úniku a hlavou si obhodil brankáře, ten ho sestřelil tvrdým zákrokem a nemohlo následovat nic jiného než červená karta. K přímáku se postavil Oči a využil toho, že gólman nebyl rozchytaný a střelou takzvaně „přes paleček“ obstřelil zeď a vyrovnal – 1:1.

Následovala hluchá pasáž, hosté se stáhli do bloku a čekali co bude, my jsme se do něj dostávali jen těžko. Před půlí přišla studená sprcha v podobě dvou slepených gólů Admiry. Ve 43. minutě však Max potrestal hrubku Admiry vzadu a do kabin se šlo za stavu 2:3.

Věděli jsme, že nás čeká hektický druhý poločas. Hned v 51. minutě se znovu prosadil Oči a znovu to bylo z přímáku – 3:3. Následovala hektická čtyřicetiminutovka. Utkání se hrálo ve velmi vysokém tempu a šance byly na obou stranách. Gól už nikdo nepřidal. Nejblíž k tomu měl v poslední minutě Max a Tony, kteří natřikrát nepřekonali brankáře soupeře. Dělba bodů byla nakonec asi spravedlivá.

Jsem rád, že jsme protrhli nelichotivou sérii porážek a připsali si první body, čekal bych však lepší výkon. Když vezmu v potaz, že jsme nějakých 75 minut hráli proti deseti, chtěl bych asi spíše tři body.

Opět musím poděkovat všem fanouškům za podporu! Příští utkání odehrajeme už v úterý od 18:30, a to pohárový zápas na půdě Uhříněvsi.