SK Libuš

SK Libuš B – Sokol Nebušice B   2:4 (0:3)

Opticky jsme měli více ze hry, ale hosté velmi dobře bránili a z rychlých brejků zápas rozhodli. Bohužel se nikdo ke střelecky disponovanému a dnes velmi dobře hrajícímu Hruškovi nepřidal, a tak nemáme ani bodík.
Další utkání odehrajeme v neděli od 13:00 na hřišti Suchdolu.

SK Libuš – TJ Sokol Královice   5:2 (1:0)

V dalším utkání jsme přivítali na domácím trávníku soupeře z Královic. Dlouho se hrálo bez výraznějších šancí, první přišla až ve 21. minutě, kdy Jarda poslal kolmicí do sóla Adama, ale ten tváří v tvář brankáři neproměnil. O pět minut později se na kraji pokutového území výborně uvolnil Dan, přesnou přihrávkou našel Matěje v ještě lepší pozici a ten otevřel skóre – 1:0.

Do druhé půle nastoupili aktivněji hosté, kteří začali při svých útočných akcích nebezpečně ostřelovat naší branku. A brzy přišlo i vyrovnání, kdy po dlouhém míči za naši obranu se nedomluvili vracející se obránci s vybíhajícím brankářem, po jejich srážce se míč odrazil k soupeři a ten pohotově zakončil do naší odkryté branky – 1:1. Po chvíli nás dostal do vedení Tomáš parádní střelou z 20 metrů přímo do šibenice – 2:1. Ale hosté se nevzdali a také pěknou střelou z trestňáku srovnali na 2:2. Pak přišel nepříjemný moment, kdy po tvrdé srážce s hostujícím gólmanem musel kvůli zranění kolena ze zápasu odstoupit Jarda. I potřetí jsme však dokázali strhnout vedení na svoji stranu, když se po rohu prosadil Matěj – 3:2. Bohužel i Matěj však po chvíli kvůli zdravotní indispozici z utkání odstoupil … Kluci se však semkli, bojovali a v 62. minutě po pěkné akci přidali další gól – Matias krásnou průnikovou přihrávkou uvolnil na pravé straně Adama, který křížnou přihrávkou přenesl hru na levou stranu na nabíhajícího Vláďu a ten úspěšně zakončil – 4:2. O pár minut později mohl Vláďa přidat další gól, když se před brankou dobře uvolnil, ale svou střelou trefil jen břevno. V závěru utkání kluci předvedli další pohlednou akci, když se po kombinaci Dana a Tomáše dostal k zakončení Adam, ale toho skvěle vychytal hostující brankář. V poslední minutě však Adam přece jen gól vstřelil a uzavřel tak skóre zápasu na 5:2.

Co se týče zhodnocení zápasu, byly v něm z naší strany pěkné momenty, ale i věci, na kterých je potřeba zapracovat. Všechno si společně probereme na tréninku. Bohužel nám zápas nedohráli důležití hráči, tak snad budou zase brzy v pohodě. Ale ostatní kluci je dobře zastoupili a ukázali, že společně jsou tým, který drží při sobě. A to je super!

FK Klánovice – SK Libuš   13:7 (7:2 3:3 1:0 2:2)

Hrát zápas v pátek odpoledne v Klánovicích, blahopřeji tomu, kdo tohle vymýšlí. Vyjet se muselo o něco dříve, na což některé maminky nebyly připraveny a stěžovaly si naprosto zbytečně slečně vedoucí, která za jejich nepozornost a nezájem nemůže a hlavně není kompetentní určovat, kdo bude anebo nebude hrát. Základem normálního chování při pozdním příchodu je stále omluva.

Do branky chtěl znovu Tom, ale po pátém gólu chtěl z branky odejít. Nechali jsme ho dochytat první čtvrtinu a do další části ho nahradili opět Jonasem. Ten však dostal zblízka ránu míčem do hlavy a tak i on musel za chvíli z branky ven a zápas dochytal Ládík. Tentokrát jsme opět vzali všechny hráče, protože nemá cenu nominaci v tomto věku jakkoliv omezovat, jen ať si všichni zahrají.

První čtvrtina nic moc, ale od druhé části hry se náš herní projev hodně zlepšil, začali jsme dávat góly, víc si věřit a zkoušet různé věci, které jsme se při tréninku naučili nebo ještě učíme. Zbylé tři čtvrtiny byly naprosto vyrovnané a zcela určitě jsme udělali chybu, že jsme znova nechali chytat Toma, kterému to v brance moc nejde a vůbec ho to poslední dobou nebaví. Příště tedy určitě přijde v brance změna hned od začátku utkání. Nakonec jsme prohráli o šest gólů, které jsme úplně zbytečně dostali v první čtvrtině.

Blahopřejeme, sice bez vítězství, ale hra i výkon byly o hodně lepší než minule.

JM Chodov-FK – SK Libuš   22:10 (6:1 7:2 4:1 5:6)

K zápasu prvního s druhým jsme odjížděli v sobotu dopoledne ve značně zeštíhlené sestavě. Ládík a Mates byli nemocní, Tomáš odjel k babičce a Theo se Sebíkem dostali volno. Přesto jsme věřili v úspěšné vystoupení, což se nám nakonec moc nevydařilo.

V brance začal znovu Tom, ale moc se mu nedařilo a začala se projevovat nestabilita jeho výkonů a neochota udělat něco navíc, když se nám přestane dařit. Zbytek hráčů jsme poctivě a pravidelně střídali a nechali je hrát fotbal. Soupeř nás překvapil hlavně tím, že jeho brankář míče nerozehrával od branky po zemi, ale vykopával je z ruky na půlku hřiště a jejich útočníci chodili do soubojů hlavou. Dalším rozdílem bylo vyjíždění dvou o hlavu větších hráčů z autu na tři doteky a střelou z půlky hřiště, na což naši hráči nebyli schopni vůbec reagovat a polovinu gólů jsme dostali tímto způsobem.

V prvních dvou čtvrtinách jsme Toma nechali v brance, ale když řekl, že ho to nebaví, postavili jsme do branky Jonase, který to chtěl zkusit. Druhé dvě čtvrtiny byla naše hra o mnoho lepší, zlepšil se i počet neproměněných šancí soupeře a přesto, že Jonas byl brankář, podařilo se mu ze hry vstřelit dvě branky a aktivně se zapojoval do hry i na soupeřově polovině hřiště. Nakonec děsivá porážka o dvanáct gólů, ale tentokrát zcela zasloužená, protože zápas polovina týmu naprosto vypustila a o hru se nezajímala. Takto se fotbal hrát nedá.

Nevadí, snad to příště bude lepší…