SK Libuš

SK Újezd Praha 4 – SK Libuš   2:1 (1:1)

V prvním jarním kole jsme vyšli bodově naprázdno, ale určitě se nemáme za co stydět. Sice utkání chybělo více fotbalovosti, ale nasazení a bojovnost byly na obou stranách příkladné.

Hned ve druhé minutě nás mohl poslat do vedení Koś, ale jeho hlavička skončila těsně vedle. Od té doby se hra přelévala od vápna k vápnu, až v desáté minutě měli domácí tutovku, ale naštěstí střela z deseti metrů orazítkovala jen tyč naší branky. Hned o čtyři minuty později z té samé vzdálenosti míč naši branku minul. Poté se naše obrana srovnala a vlastně již za celé utkání domácí do takovýchto šancí nepustila. Ve dvacátétřetí minutě se nádherně uvolnil Voženílek, stejně tak i zakončil a my šli do vedení. Bohužel naše vedení dlouho nevydrželo, když domácí vyrovnali střelou z přímého kopu asi z 35m, míč ve vzduchu několikrát zaplaval a skončil pod břevnem naší branky, i když se ho Michálek snažil vytěsnit, tak se mu to nepovedlo a bylo vyrovnáno. Určitě by brankář jeho kvalit takové góly dostávat neměl, ale stává se to i daleko slavnějším brankářům a prostě i tyto branky k fotbalu bezesporu patří. Do konce poločasu se stav již nezměnil, i když domácí měli ke konci několik rohových kopů, ale vše jsme dobře ubránili.

Druhý poločas byl podobný tomu prvnímu, jen se ještě více proti nám kopalo trestných kopů ze všech možných pozic a v sedmdesátétřetí minutě jsme po jedné z nich inkasovali. Kluci však ještě zmobilizovali všechny síly a snažili se o vyrovnání, bohužel však ze závěrečného tlaku jsme branku nedali a tak odjíždíme s prázdnou. Utkání by asi nejvíce slušela remíza, domácí díky standardkám měli sice optickou převahu, ale jinak to byl velmi vyrovnaný a bojovný zápas. Další utkání odehrajeme v sobotu 1.4.2017 od 10:15 na našem stadiónu s mužstvem Stodůlek.

Nejlepší hráči z pohledu SK:   1. Voženílek;   2. Ivančo;   3. Růžička

Sokol Kolovraty – SK Libuš   3:0 (2:0)

Poslední přípravný zápas jsme sehráli v pátek odpoledne v Kolovratech na malé umělé trávě. Vinou dopravy trenérský tandem s dresy přijel na sraz pozdě a celková předzápasová atmosféra a příprava byly dost narušeny. Samozřejmě i nominace se neobešla bez obvyklých poznámek typu: „o zápase jsme nevěděli, v pátek se nikdy nehrálo“, atd.

Po krátké rozcvičce jsme nastoupili do zápasu s Láďou ve středu zálohy a trochu přeházenou sestavou, s oběma krajními nevracejícími se záložníky a bez nejlepšího útočníka Adama a středního záložníka a kapitána týmu Štuldy, který si obnovil zranění kotníku při tréninku. Soupeř, hrající pražský přebor naší věkové kategorie, byl po celé utkání lepší a uštědřil nám tvrdou lekci hlavně co se týče pohybu bez míče a kolektivního fotbalového myšlení. Od obránců, přes záložníky, až po útočníky, všichni nabíhali a pohybovali se ve správných prostorech a snažili se v každé situaci vše vyřešit fotbalově. Nám se v tomto utkání nedařilo skoro nic a je vidět, že někteří mladší ještě na tuto soutěž nejsou připraveni – hlavně v hlavách.

Dnes bez vstřelené branky, bohužel, snad opět příště.

SK Libuš – TJ SK Satalice   5:0 (0:0)

K poslednímu zápasu zimní ligy na Unionu jsme jeli v poslední den jarních prázdnin. Nominace probíhala minulý týden ve čtvrtek a pátek a tak se čekalo, kolik dalších hráčů a proč se nezúčastní. Počet trochu překvapil i nás, ale to se dalo čekat, na některé jedince a rodiny se prostě nedá spolehnout. První omluvenka přišla v sobotu večer, Srbák se pořezal o dveře, další v neděli ráno. Fanda přijel nastydlý z hor, Michal onemocněl přes noc. Dorazil nás Otík, který prostě nepřijel. Místo šestnácti dvanáct. Pokud se někdo bude divit nominacím, klidně může.

V zápase jsme opět nechali chytat Sama, v mistrákách bude ale asi chytat Kiki. Postavili jsme všechny, kteří přišli od začátku, jen brankář hrající dnes znovu v poli, zůstal na začátku na lavičce. V průběhu utkání jsme zkoušeli, koho postavit na levý kraj zálohy, protože toto místo je u nás dlouhodobě neobsazené (Beny, Filip, Žeňa). Do středu zálohy se stáhl Adam, kterému tyto změny v rozestavení dělají nejmenší problémy a zbytek týmu střídal vždy podle potřeby. Od začátku utkání jsme se snažili držet míč a aktivním pohybem směrem dopředu soupeře natolik zaměstnat, aby se sám do útoku moc nedostával. Tentokrát se nám to docela dařilo, ale proměňování šancí je naší největší slabinou už delší dobu. Několik tutovek jsme opět neproměnili a někteří hráči začali být zbytečně nervózní, což vyústilo v Adamovo celkem zbytečné zranění. Do poločasu se nic dalšího nestalo a za nerozhodného stavu se pískal poločas.

Do druhé půle jsme Adamovi ošetřili nakopnutou nohu a do středu zálohy posunuli Ládíčka. Byl to vskutku geniální tah, protože Láďa s kapitánskou páskou na ruce by dobře i chytal. Náš tlak se začal zvyšovat a po jedné z mnoha dalších střel po hře soupeřova obránce rukou ve vápně rozhodčí odpískal penaltu. V týdnu i před zápasem v šatně si Dan věřil, tak jí šel kopat a s přehledem proměnil. Od té doby nám začalo vycházet skoro všechno, do čeho jsme kopli a další góly byly jeden jako druhý. Láďa nakopl dlouhý balón za nebo mezi obránce a Kiki naběhl, utekl a dal gól. Čtyřikrát za sebou skoro stejně. Ke konci zápasu kluci trochu polevili a Šimon stáhl soupeřova útočníka ve vápně za dres. Rozhodčí odpískal penaltu proti nám, ale Sam ji parádně vystihl a vyrazil. Poslední zápas jsme tedy opět vyhráli.

Opět s nulou, tentokrát čtyř-trick, ještě k tomu brankáře. Vzhledem k ostatním výsledkům obsadíme pravděpodobně druhé místo za celkově prvními Vršovicemi, se kterými jsme remizovali, ale máme o několik vstřelených gólů horší skóre.
Výborně, blahopřejeme.

FK Čechie Smíchov – SK Libuš   2:4 (1:2)

V neděli večer jsme jeli na výlet na druhý konec Prahy a ani termín nebyl příliš ideální. Hřiště bylo malé a osvětlení špatné. Přesto jsme nastoupili s myšlenkou na vítězství. Cesta k němu nebyla však lehká. Se silným větrem v zádech jsme zatlačili soupeře k jeho brance, ale branku jsme netrefovali. Měli jsme spoustu rohů a zahrávali jsme je dobře, často nám chyběl krok k doklepnutí, ale branku jsme nedali. Tak udeřilo na druhé straně, když Jaromír trochu podcenil střelu z dálky, která s pomocí větru skončila pod břevnem naší branky. Hra se vyrovnala a domácí byli nebezpeční, hlavně v rychlých protiútocích, ale dobrou defenzivou celého mužstva jsme branku nedostali. Naopak jsme to byli my, kdo dával branky. Nejdříve jsme promarnili opět několik rohů, výborná střela z dálky od Sama skončila po teči vedle a když nepovedená malá domů domácích minula opuštěnou branku, začal jsem se bát, že se štěstí od nás odvrací. Neodvrátilo, přišel centr od Kuby z pravé strany obrana ho tečovala do vlastní branky a mohli jsme se radovat. Rozhodnutí přišlo ve 40. minutě, nejdříve chyboval náš střed obrany a domácí kapitán se řítil sám na naší branku, výborný návrat Vaška a Zdenka mu zabránil v zakončení. Hned vzápětí byl u vápna domácích faulován Sam a Gába zamířil přesně. Soupeřovy obránci často zastavovali naše akce fauly, ale nám se přímé kopy nedařily. První Sam dal do zdi, potom Gábu vychytal brankář, něco jsme dali vedle a tak až poslední standardka v 1. poločase se nám povedla.

Ve 2. poločase jsme chtěli naší hru zklidnit, hrát po zemi a udržet domácí daleko od naší branky. Bohužel to se nám příliš nedařilo, domácí s podporou silného větru nás přitlačili a naše obrana nevěděla, kam dřív skočit. Dobře bránilo celé mužstvo, přesto jsme měli několikrát štěstí, když domácí minuli jen o kousek naši branku. Další nebezpečné střely pochytal Jaromír, takže jedinou komplikací bylo nucené střídání Pirčiho. Ale Michal na beku a Zdenek na stoperu vše zvládli v pohodě. Důležité také bylo, že jsme začali hrát i dopředu. Bohužel jsme několik akcí, kdy jsme se dostali za obranu domácích, řešili dost nefotbalově, když místo přihravky pod sebe jsme volili kličku nebo střelu z velkého úhlu. Rozhodnutí přišlo až v závěru, další přímý kop po faulu na Sama proměnil Gába. Hektický závěr jsme zvládli skvěle a po krásném centru Kuby zkušeně zavěsil Pechy a bylo rozhodnuto. Soupeř snížil až v nastavení, když po odraženém míči útočník soupeře prostřelil vše, co mu stálo v cestě.

Krásný zápas s velkým nasazením a pěknými góly. Dík za bojovnost, nasazení a výborné výkony.