SK Libuš

SK Union Vršovice – SK Libuš   5:0 (1:0)

Ačkoliv jsme se drželi týden na prvním místě tabulky, nebyli jsme favority zápasu a bohužel se to potvrdilo i na hřišti. Začátek zápasu jsme sice zvládli a hráli dobře, ale naše střely skončily dvakrát na umělce za brankou a přímý kop Gáby v pohodě chytil brankář domácí. To naopak domácí byli mnohem nebezpečnější – měli jsme několikrát štěstí, pár střel zblokovali obránci a hodně pochytal výborný Houdek. Tak poločas skončil ještě pozitivně pro naše mužstvo. Věřil jsem že můžeme ještě domácí potrápit, ale opak byl pravdou.

Domácí nám nedali šanci – od začátku 2. poločasu se výborně pohybovali, byli důrazní a po hezkých akcích se tlačili do koncovky. Ze začátku nás držel opět Houdek, který chytil tři vyložené šance, ale dlouho to netrvalo a dostali jsme druhý gól. Domácí byli lepší, nám docházely síly a zápas byl rozhodnut. Bojovali jsme, ale chyběla nám kvalita ve hře dopředu, takže do zakončení jsme se nedostali a v závěru jsme dostali další branky. Bohužel se potvrdilo to, co už mne dlouho trápí, že bez tréninku nemůžeme držet krok s dobrými soupeři. Chybí nám jistota v kombinaci a hře, samozřejmě i síla a kondice v osobních soubojích. Pokud se, chlapci, vaše účast na trénincích nezlepší, bude takových proher více. Čeká nás ještě hodně těžkých zápasů a bojím se, že takhle to nedáme.

SK Libuš – FC Přední Kopanina   3:3 (2:2)

V dalším zápase jsme doma přivítali kluky s Přední Kopaniny. Věděli jsme, že nás čeká dobrý soupeř a průběh zápasu nás v tom utvrdil.

Zápas se hrál na těžkém měkkém terénu a oba týmy měli s tím trochu problémy. Po úvodním oťukávání se jako první prosadil v desáté minutě soupeř. Střední záložník s číslem 7 (velice šikovný si na hřišti podstatě dělal co chtěl a kluci si s ním nevěděli moc rady) prošel přes tři naše hráče, jako by ta vůbec nebyli, dostal se do vápna a vystřelil. K překvapení pro všechny bylo, že míč, který Sam chytl do náruče skončil v naší síti a my rázem prohrávali 0:1. Naštěstí jsme se po dvou minutách dočkali vyrovnání z kopačky Ondry Beneše – 1:1. Pak se spíše bojovalo, než hrál hezký fotbal. Kluci správně zdvojovali nejlepšího hráče hostů a ten už nás moc nezlobil (zatím). Přišla pětadvacátá minuta a my se dostali do vedení. Po dobrém důrazu a dohrání akce před brankou se prosadil Dom – 2:1. Do přestávky chyběla minuta a skóre bylo opět srovnané. Znovu si hostující hráč č. 7 udělal z našich kluků kužílky, přešel s balónem u nohy přes půl hřiště až do našeho vápna, vystřelil na přední tyč a míč skončil v naší brance – 2:2. Tímto výsledkem skončil první poločas.

Kluci se v poločase vydýchali, snažili jsme se jim vysvětlit, jak hrát na jejich a dnes i nejlepšího hráče na hřišti, povzbudili je a šlo se na druhý poločas.

V druhém poločase jsme byli o něco lepším týmem, ale bohužel se znovu ukázala naše slabina v neproměňování šancí :-(. Kluci výborně zakombinují, přijde kolmice na rozběhlého útočníka, který postupuje sám na brankáře a místo, aby jsme se radovali, tak jen máme hlavu v dlaních a něvěřícně na sebe koukáme, co jde nedat. Ve druhém poločase šel Láďa třikrát sám na hostujícího brankáře, dvakrát po sobě zbrkle a unáhleně zbytečně vystřelil a přestřelil branku (špatný terén na to možná měl vliv, ale terén byl pro obě mužstva stejný a nemůžeme se na to vymlouvat a ještě, když hrajeme na domácím hřišti a víme jaké hřiště je). Až třetí pokus vyřešil dobře, udělal kličku brankáři a už neměl problém trefit prázdnou branku a my se dostali do vedení 3:2. Soupeř se dostával před naší branku standardními situacemi, které jsme ubránili. Bohužel pak přišla 62. minuta, kdy jsme odvrátili rohový kop za vápno, k odraženému balónu se dostal soupeř a jeho následná střela se od nohou Ondry neštastně odrazila na jeho ruku a rozhodčí odpískal pokutový kop. Z něho se hráč číslo 7 nemýlil a srovnal na 3:3. S kluky to trochu zamávalo, protože druhý poločas hráli dobře a byli lepší, ale místo, aby jsme soupeři odskočili na větší brankový rozdíl, tak jsme proměnili pouze jednu šanci a tím jsme soupeři, který nás už moc nezlobil, vyrovnání sami nabídli a ten jej využil.

Dnes je to velká škoda, že jsme nevyhráli, ale na druhou stranu proti nám dnes stál dobrý soupeř, který měl vynikajícího hráče, který všechny ostatní kluky převyšoval. Hlavu nahoru kluci i takové zápasy se někdy hrají, je potřeba se z nich poučit. Fotbal se pořád učíme a je potřeba dál na sobě a odstranění svých chyb pracovat!!!

Ale i tak nám děláte velkou radost!! Znovu jsme se přesvědčili, že se máme ještě pořád co učit, ale hlavně se chceme pořád zlepšovat!!!

SK Libuš – FK FC Zličín   1:1 (1:0)

Celý týden jsme se jen modlili, abychom na sobotu měli alespoň jedenáct zdravých hráčů. Ke zraněným (Hruška, Sobotka, Ivančo) se přidali se zdravotními problémy Stuchlík s Gabrielem a navíc Nekola s Vaškem jeli na svatby a Beran měl pracovní povinnosti. Nakonec Stuchlík s Gabrielem jít museli, i když nebyli určitě ještě zcela fit. Navíc se v prvním poločase zranil brankář Bouška, když je smůla, tak je prostě smůla.

Hosté byli od začátku utkání hodně aktivní a hlavně směrem dopředu byli velmi nebezpeční. Někteří naši hráči nastupovali na jiných postech než jsou zvyklí a tak chvilku trvalo, než jsme i my začali být též více aktivní a tak se hrál celkem slušný fotbal z obou stran. Šance byli na obou stranách, ale dvě minuty před koncem poločasu jsme to byli my, kdo šel do vedení po hezké střele O. Čížka zpoza vápna.

Dál jsme chtěli pokračovat v předvedené hře z poločasu prvního, ale pár nepřesností a soupeřův tlak nás prvních patnáct minut druhého poločasu přišpendlil na vlastní polovině hřiště. Hráči zbytečně hráli v hlubokém bloku a dělali spoustu nevynucených chyb. Naštěstí pro nás sice hosté měli tlak, ale bez ložených šancí. Po našem maličkém probrání jsme to byli paradoxně my, kdo mohl otočit skórem a to po krásném křížném pasu O. Čížka na svého bráchu Tomáše, který se ocitl sám před hostujícím brankářem, ale jeho střela skončila těsně vedle a když Tomáš nedal ani další loženou šanci, tak přišel trest a hosté v devadesátédruhé minutě po nákopech do našeho pokutového území asi zaslouženě vyrovnali. Druhý poločas nebyl z našeho pohledu určitě ideální, ale vzhledem k daným okolnostem je pro oba týmy remíza zřejmě zasloužená. Další zápas odehrajeme v sobotu 14.10. od 15:00 na hřišti Zlíchova.

Nejlepší hráči z pohledu SK Libuš:   1. Šupina;   2. Čížek O.;   3. Čížek T., Štěpánek

ČAFC Praha – SK Libuš   1:6 (1:3)

V neděli nás čekal druhý venkovní zápas, který jsme sehráli na umělé trávě Čafky.

Hned od začátku utkání jsme byli jasně lepším týmem a domácí ve všem přehrávali. Naši kluci byli pohyblivější, dobře kombinovali a tím se dostávali do brankových příležitostí. Bohužel i v dnešním zápase se projevila naše největší slabost a to naše neproměňování brankových šancí. Na vstřelenou branku potřebujeme šest šancí a v těžších zápasech proti lepším týmům nás to může mrzet. V zápase jsme si vypracovali snad třicet šancí a vstřelili (pouze) šest branek, což je strašně málo :-(.

Jak se na branku nadřeme, tak na druhou stranu strašně jednoduše inkasujeme. Čafka na nás vystřelila tři střely a stejně nám dala branku. Jinak naše hra byla dobrá, kluci hráli, tak jak chceme, aby hráli. Jen ta produktivita :-(.

Dnes si všichni kluci zaslouží pochvalu za předvedenou kombinační hru a týmový výkon. Jen tak dál kluci, děláte nám velkou radost! Nezapomeňte, že se máme pořád co učit, ale hlavně se pořád chceme zlepšovat!!!