SK Libuš

SK Libuš – AFK Olympia Šeberov   6:14 (1:3 3:1 0:5 2:5)

V sobotu, patnáct minut po poledni, jsme na domácím hřišti přivítali borce z nedalekého Šeberova. Naše sestava se rozrostla o čtyři nová jména a svojí premiéru na zeleném pažitu si prožili Ivča Benešová, Kuba Hlaváček, Vojta Kross a Ondra Přibyl. A nutno dodat, že se jim nevedlo vůbec špatně!!!

První čtvrtina vyzněla vítězně pro soupeře. Dokázali nám vstřelit tři branky. Kluci díky přesně umístěnému trestnému kopu Tomáše snížili na 3:1 pro soupeře a tím byla první patnáctiminutovka za námi.

Ta druhá začala, jak ta prví skončila. A to naším trestným kopem. Tentokrát se ho ujal Ondra a stejně jako Tomáš to provedl náramně a vyhnal všechny pavouky ze soupeřovy šibenice. Poté přišla velká chvíle Kubíka. Dostal pěknou přihrávku přímo na nohu za soupeřovu obranu a poradil si s ní náramně. Tváří v tvář vybíhajícímu gólmanovi zachoval chladnou hlavu, udělal mu krásnou kličku a pak už jen zakončoval do prázdné klece. Krásný fotbalový okamžik!!! Další branková situace sice patřila hostům, ale hned následující opět mužstvu v zeleno bílých barvách. Na konci této situace stál Ondra Přibyl a hned ve svém premiérovém zápase v dresu Libuše dokázal vstřelit gól a tím vyrovnat na 4:4, Ondro velká gratulace od všech!!!!

Třetí část zápasu nám vůbec nevyšla a branky střílel jen soupeř. Nakonec nám jich dokázal vsítit pět a my tak před poslední částí prohrávali 4:9.

Kluci se však nevzdávali a bojovali dál. Na otočení výsledku to sice nestačilo, ale i tak kluci zaslouží pochvalu za velkou snahu. V poslední části se do listiny střelců zapsali ještě Dan a Martin. Soupeř však opět pětkrát rozvlnil naši síť a konečný výsledek tak byl 14:6 pro soupeře.

Tentokrát z toho vítězství sice nebylo, ale celé naše mužstvo zaslouží velký potlesk!!! Fotbal přece hrajeme především pro zábavu a ne jenom pro výsledky!!!

SK Modřany – SK Libuš   4:0 (3:0)

Dnešní výkon se dá nazvat z našeho pohledu jedním slovem a to OSTUDA!!! Bohužel jsme svou nekoncentrovaností propásli začátek utkání a domácí šli hned ve třetí minutě do vedení. Naše šance na vyrovnání stavu svitla v desáté minutě, kdy po nahrávce Voženílka běžel sám na domácího brankáře Nekola, ale jeho šance brankou neskončila a vlastně z protiútoku inkasujeme hodně lacino podruhé. Sice jsme vyrovnali hru, ale bohužel ne skóre, i když jsme kopali dostatek standardních situací a Hruška některé kopl velmi dobře, tak naše reakce či zakončení bylo doslova zoufalé. Domácí nás srazili do kolen šest minut před koncem poločasu a po naší nedůslednosti v našem pokutovém území zvýšili na tři nula. To už byla pro nás velká rána.

Ikdyž jsme do druhého poločasu vstoupili se dvěma změnami, jiným rozestavením a s předsevzetím ještě utkání minimálně zdramatizovat, tak jsme sice měli optickou převahu, ale bez žádných šancí. Domácí poctivě bránili a hájili si pro ně vyhovující stav utkání a když v sedmdesátésedmé minutě se jim podařilo dokonce skórovat počtvrté, bylo o osudu utkání rozhodnuto. Utkání nepřineslo nijak hezký fotbal, hlavně pro naše diváky to musela být hrozivá podívaná a za tento nepovedený výkon se musíme všem našim příznivcům omluvit a pokusit se vše napravit hned v dalším kole, kdy hostíme v sobotu 8.10. od 10:15 na našem stadiónu vedoucí tým soutěže a to mužstvo Tempa.

Z různých důvodů (nemoc, práce, vykartování) nám sice chybělo šest hráčů, ale i tak jsme měli být domácím daleko větším soupeřem, než tím co jsme dnes předvedli.

Dnes těžko vybrat nejlepšího hráče, když od brankáře počínaje všichni herně propadli a tak nejlepší tři naši hráči – nejsou!!!

SK Libuš – FK Motorlet Praha C   4:0 (3:0)

Náš druhý domácí zápas jsme sehráli proti Motorletu. Chtěli jsme doma už konečně vyhrát a potvrdit tři body z minulého týdne. Čekal nás nevyzpytatelný soupeř, protože nikdy nevíte, co pošle za tým. Do kluků jsme před zápasem tloukli, že nám je jedno, kdo přijede, že strach musí mít oni z nás a ne my z nich :-). Chci aby si kluci věřili, věřili ve svou (týmovou) sílu a měli zdravé sebevědomí, což je začátek úspěchu.

Kluci hned od začátku na soupeře vlétli, dobře se pohybovali a tlačili se do zakončení. Už si zvykají na to, co po nich vyžadujeme a chceme, po ztrátě balónu na soupeře vyvinout velký presink, který soupeře donutí nám balon zase vrátit a my můžeme zase hrát co nejvíce a hlavně rychle s balónem – i když je to hodně náročné na fyzickou kondici, tak se nám to docela daří. Kluci sami vidí, že to přináší úspěchy a hlavně už tomu věří!!! Znovu se v zápase projevila naše slabina a to proměňování šancí, na gól se strašně nadřeme, potřebujeme snad pět šancí na jeden gól a to je strašně moc!!! Do vedení jsme se dostali po hezké kombinaci Dominikem 1:0, který po chvilce přidal druhou branku a my vedli 2:0. Soupeř se moc nedostával do zakončení a když už přece překonal naší obranu, tak vše pochytal dnes výborný Jirka v naší brance. I tak jsme po faulu ve vápně nabídli soupeři možnost zahrávat pokutový kop. Soupeř penaltu neproměnil a my dál kontrolovali průběh zápasu. A Dominik s Danem zase řádili, dobře se doplňovali. Dan svým pohybem dělal velké problémy soupeři a ten si s ním nevěděl rady. Druhý zápas po sobě se Dominikovi podařilo dát hattrick, když z trestného kopu neomylně překonal hostujícího brankáře – 3:0. A tím skončil první poločas.

V druhém poločase jsme už tak dobře nehráli, vázla nám rozehrávka a zbytečně jsme nechali soupeře hrát. Nevím jestli kluci povědomě hráli na výsledek, ale soupeř nás začal napadat a nám chvilku trvalo, než jsme dostali zpátky do hry. I tak jsme měli další a další brankové příležitosti. Ale po hříchu jsme se radovali už jen jednou, kdy Dominik vysunul Dana a ten chladnokrevně přehodil brankáře hostů – 4:0. Tímto výsledkem zápas skončil a my se radujeme z prvních domácích tří bodů.

Až na slabší druhý poločas, si dnes kluci, jeden jako druhý zaslouží pochvalu za to, že bojovali a hráli jako tým!!!

Jen tak dál kluci, děláte nám velkou radost. Pořád se chceme – ale hlavně máme – co zlepšovat!!

FA Alexe Zbura – SK Libuš   21:0 (10:0)

Už večer před zápasem jsem koukal na domácí soupisku B TÝMU a ta se snad vůbec nelišila od soupisky A TÝMU a bylo mi jasné, že nás čeká vraždění neviňátek… Na rozdíl od soupeře jsme B tým založili pro kluky, který přecházejí na větší hřiště a seznamují se s ním a pro kluky, který zrovna začínají fotbal hrát. A tak jsme i k zápasu přistoupili.

Hned od začátku nás soupeř přišpendlil na obranou polovinu a bylo jen otázkou času, kdy poprvé kapitulujeme. Ale my jsme se docela drželi, kluci makali a rvali se o každý balón, co jim síly stačili. Poprvé jsme inkasovali v sedmé minutě a pak to už jelo. Do poločasu jsme dostali deset branek, v druhém o jeden více a konečné skóre se zastavilo na 21:0 pro domácí borce.

Kluky musím pochválit za statečný výkon a za to, že nepřestávali hrát i z a nepříznivého stavu. Kluci hlavu nahoru, nemáte se za co stydět i porážky patří k životu, jen se z toho co nejrychleji oklepat a dál na sobě pracovat.
Co nás nezabije, to nás posílí. A jak se říká ve fotbalovém jazyce „Vem to ďas, za týden hrajeme zas!“

Je jen škoda, že soupeř nepřistoupil k utkání jako my a že nenasadil kluky, kterým by utkání něco dalo (a to kluků má více než my). Což nechápali i domácí rodiče, ale to není náš problém. Nevím, možná si někdo honí své ego, nebo chce jen vyhrávat, ale fotbal by měl dělat především pro ty kluky a ne jen pro svoje potěšení!