SK Libuš

TJ SK Satalice – SK Libuš   1:6 (1:1)

V posledním mistrovském zápase jsme těžko dávali sestavu dohromady, ale nakonec vyběhla na umělku v Satalicích výborná sestava. Od začátku se hrál dobrý zápas, domácí se tlačili do našeho vápna jednoduchou, důraznou hrou a hrozili hlavně z výborně zahrávaných standardních situací. Naše mužstvo dobře kombinovalo a proto přecházelo dobře střed hřiště a dostávalo se za obranu soupeře. Bohužel se nám nedařilo v zakončení, měli jsme hodně příležitostí, ale buď jsme netrefili zařízení nebo nás vychytal výborný brankař domácích. Tak udeřilo do naší branky – po rohu domácích zahrávaném do branky se odrazil míč na penaltu a domácí útočník zkušeně proměnil. Přesto jsme pokračovali v dobrém výkonu a také v zahazování šancí. Vysvobodil nás až zbytečný faul domácích v pokutovém území na Sama a Gába zkušeně penaltu proměnil. Do poločasu ještě obě mužstva zahodila několik tutovek a šlo se do kabin.

V kabině nebylo nutné příliš mluvit, hráli jsme opravdu dobře, tak jsem věřil, že zlepšíme koncovku a vyhrajeme. Začali jsme výborně – hned z výkopu jsme hráli dopředu, Dan dal do uličky střídajícímu Adovi, ten nastřelil brankaře, ale Gába ve skluzu dorazil. To bylo důležité, ale soupeř se nevzdával – stále hrozil z rychlých protiútoků a opět ze standardních situací. Přežili jsme několik rohů a následujících závarů a drželi vedení. I my jsme měli několik výborných akcí, ale bez přesného zakončení, až v 60. minutě se trefil pěkně Dan a vypadalo to, že utkání je rozhodnuto. Domácí však bojovali až dokonce a cesta za vítězstvím byla těžká. Rozhodli jsme až v závěru, Gába opět z penalty po faulu na Vožu, potom se trefil pěkně Martin a nakonec smolař Sam. Pak už rozhodčí zápas ukončil, nebylo už o co hrát. Těžký zápas jsme zvládli a všichni podali výborný výkon. Škoda, že podzim už končí, poslední zápasy jsme hráli moc dobře.

Velká pochvala pro všechny hráče a snad do jara nezapomeneme na naše výkony.

SK Libuš – FK Dukla JM   1:0 (0:0)

Poslední zápas jsme po předchozí domluvě odehráli na hřišti našeho soupeře, protože mají umělku a touto dobou se předpokládalo, že travnaté hřiště nebude způsobilé ke hře. Čas nebyl zrovna ideální, ale už jsme si na podobné věci zvykli. Sraz jsme udělali až v osm hodin, což bylo pro některé jedince opět neakceptovatelné. Ti, kterým to vyhovovalo, se dostavili včas, i když někteří bez kopaček (Michal) a někteří bez chráničů (Ládíček), protože jim je maminka nepřipravila (ve 14 letech dobrá výmluva). Po krátké rozcvičce a doplnění výbavy se šlo konečně na hru.

Od prvních minut jsme soupeře trochu přitlačili před jeho branku a snažili se aktivně napadat jeho rozehrávku. Soupeř začal nakopávanými balóny přes naši obranu, se kterými si naši stopeři vcelku jednoznačně poradili stejně jako s nejlepším střelcem této soutěže, který se za celý zápas ani jednou neprosadil. Postupem času se hra začala vyrovnávat a i soupeř se začal osmělovat a ohrožovat naší branku. První jasnou gólovku jsme měli opět my, ale Láďou vybojovaný míč Otík z hranice velkého vápna přehozením přes brankáře trefil do tyčky a nic z toho nebylo. I dále byla hra vyrovnaná a i soupeř si vytvářel brankové příležitosti, ale ne tak nebezpečné jako my. Do poločasu branka nepadla a do kabin se šlo za nerozhodného stavu.

Do druhého poločasu jsme hráčům radili více bojovnosti a důrazu při hře do těla, protože soupeř byl menší a rychlejší práci s balónem a více kombinace. Opět jsme si vytvořili několik brankových příležitostí. stejně jako Dukla, ale nikdo žádnou neproměnil. Krátce před koncem zápasu jsme zahrávali standardní situaci v blízkosti soupeřovy branky, na levou stranu vystřídali Lukyho kvůli jeho fyzickým parametrům a naše střídání se nám vyplatilo. Po centru z pravé strany se Luky k míči probojoval, vystřelil, trefil tyčku a dorážka Ondry levou nohou z hranice velkého vápna skončila k překvapení všech v síti nešťastného soupeřova brankáře. Tím jsme soupeře dočista zlomili a do konce zápasu už jsme si vedení s přehledem pohlídali.

Opět vítězství s nulou vzadu venku, tentokrát na hřišti prvního, čímž jsme se na první místo posunuli my a jsme podzimními mistry. Jsme první. Výborně, blahopřejeme, jen tak dál!

Halový turnaj Říčany

Neděle, 20.11. 2016, byla velkým dnem pro naše nejmenší Libušáky. Vyrazili jsme na první turnaj pro předpřípravky a pro všechny kluky z mančaftu to byla velká premiéra. Poprvé si oblékli libušský dres a v žilách jim začala proudit zelenobílá krev. Celý turnaj byl pořádán pro ročník 2010 a mladší. S ohledem na výsledky je nutno podotknout, že celý náš tým byl složen z těch mladších (v týmu jsme měli jen jednu 2010).

Myslím si, že rozebírat tady dopodrobna výsledky všech zápasů nemá smysl, jelikož i když se jednalo o turnaj a my skončili na osmém místě, tak kluci z každého zápasu odcházeli jako vítězové! Na borcích bylo vidět, jak se snaží a jak je to baví. A to je to důležité, aby je fotbal v tomto věku především bavil, bez ohledu na výsledky!!!

Ve všech zápasech se kluci snažili a zápas od zápasu se zlepšovali. Důkazem toho byl i náš poslední zápas, který došel až na penaltový rozstřel. V tom byl sice šťastnější soupeř, ale i tak si kluci zaslouží velký potlesk!!!
Velké DÍK patří i rodičům a našim fanouškům, kteří kluky z každého zápasu vyprovázeli velkým potleskem!!!

Další turnaj nás čeká hned další neděli ve stejný čas na stejném místě, tak nás přijďte opět podpořit v hojném počtu!!!

Výsledky zápasů:

Konečná tabulka turnaje:

FK Motorlet Praha C – SK Libuš   5:2 (2:1)

K zápasu se nedá nic pořádného napsat, snad jenom, díky klukům ze starších žáků, kteří po svém ranním zápase pomohli i dorostu, protože jinak bychom hráli v devíti. Pokud to takto půjde dál a dorost nebude chodit na zápasy, dohrají soutěž žáci, kterých je dost a fotbal chtějí hrát. Znovu chyběla půlka mužstva – Jiravský, Višvader, Pecha, Sloboda, Barnet, někdy je potřeba se prostě trochu kousnout a i když mě něco bolí, tak zkusit mužstvu pomoci. Včera byl soupeř hratelný, ale když nejsou hráči, snaha pomoct, bojovnost, tak i držáci typu Hisiho, Vrkiče, Pirčiho, Dymy nezvládnou vyhrát či otočit zápas. Tihle kluci táhnout celou sezónu mladší i starší dorost, ale sami na to nestačí a tak to v neděli dopadlo jak dopadlo. Více nebudeme komentovat, nemá to smysl, je potřeba dát se dohromady – máme na jarní přípravu 5 měsíců.