SK Libuš

TJ Sokol Stodůlky – SK Libuš 1:0 (1:0)

V neděli odpoledne nás čekal těžký zápas a i když domácí jsou ve spodku tabulky, nejsou lehkým soupeřem. To potvrdil i průběh zápasu – i když jsme domácí ve středu hřiště přehrávali, do zakončení jsme se díky jejich obětavé hře příliš nedostávali. Šanci měl Sam, ale po pěkné kličce zakončil velmi slabě. Potom se hra vyrovnala, domácí se důrazem a vyhranými souboji dostávali na dostřel, ale branku netrefili. My jsme po slabší chvilce (asi 15 min.) začali opět hrát a přišly i šance. Bohužel při nás nestálo štěstí – buď jsme branku netrefili a když ano, tak Pechymu vyrazil gólovou střelu obránce a Gábovi brankař a dorážka šla nad. Tak přišel trest: Danny neobešel stopera domácích, ten nakopl dlouhý míč za obranu a útočník prostřelil Houdase. Branka do šatny je vždy nepříjemná, ale stále bylo dost času na obrat v zápase.

Bohužel náš výkon ve druhém poločase nebyl dobrý a nebyli jsme nebezpeční. Domácí se soustředili na obranu a my jsme nebyli schopni nic vymyslet. Největší šanci měl Houdas v prodloužení, hlavou však branku netrefil. Přišlo velké zklamání a bojím se, že jich bude více, protože nás čekají těžší soupeři, než byly Stodůlky.

Je to na vás borci – je potřeba začít trénovat a makat, jinak se budeme opět dívat, jak se soupeř raduje.

FK Újezd n/Lesy – SK Libuš   2:5 (1:1)

V sobotu jsme vyrazili do Újezda nad Lesy s jedinou myšlenkou – soupeře porazit a přenechat mu tak poslední místo tabulky. V zápase takzvaně o šest bodů jsme chtěli navázat na hru z předchozího utkání. Bohužel se nám to nepovedlo a přizpůsobili jsme se hře soupeře.

I když jsme měli více ze hry a více střeleckých příležitostí, tak jsme v prvním poločase opět pohořeli ve finální fázi zakončení i na přihrávky. Soupeř hrozil pouze po brejkových situacích, po kterých pro mě z nepochopitelných důvodů a chyb obrany, šel během dvaceti minut čtyřikrát sám na bránu. Naštěstí připravený Borovička nebo nemohoucnost domácích útočníků odvrátila gólovou nadílku v naší síti a když se pak Kroužecký minutu před koncem poločasu trefil z hranice vápna, tak se šlo do šaten za nerozhodného stavu.

Po přestávce se naše hra zlepšila, což vedlo k útočnému tlaku a chuti urvat všechny tři body v náš prospěch. Po vedoucí brance Ondřeje Beneše se sice soupeři opět z protiútoku podařilo vyrovnat, ale kluci nepolevili a zaslouženě přidali další tři branky.

Ačkoli hra nebyla ideální, výhra je zasloužená.

SK Libuš – FC Háje JM B   2:3 (1:2)

Konečně si svojí premiéru na jaře odbyl i náš B tým. Doma jsme přivítali (oblíbené) kluky z Hájů a chtěli pokračovat v bilanci, kterou se soupeřem máme a to, že jsme za osm let, co proti sobě hrajeme, neztratili ani bod!!!!

Na zápas jsme vzali i kluky z mladších žáků, aby si pomalu vyzkoušeli, co je v příští sezoně čeká. Zápas se nehrál moc velké úrovně, jestli to bylo vedrem a sluníčkem, kdo ví?! Soupeř se dostal do vedení po naší chybě, kdy šel útočník sám na Sama, kterého prostřelil – 0:1. Po chvilce se Otta krásně uvolnil přes dva obránce ve vápně, hlavou přehodil brankáře. Míč, který plachtil do opuštěné branky bohužel pro nás doklepl Hop, který byl v offsidu a branka tak neplatila. Soupeř nám odskočil na rozdíl dvou branek 0:2. Před koncem prvního poločasu jsme nechali proběhnout Dana, který po minutě utekl všem obráncům, udělal kličku brankáři a do prázdné branky snížil – 1:2. Vzápětí se pískal poločas.

V druhém poločase se kluci více tlačili do zakončení. Po pár minutách se krásně hlavou trefil Otta, ale bohužel do naší branky – 1:3. Oťas v klidu, to se stalo každému, tak z toho neměj žádné nervy!!! Za chvilku se znovu ukázal Otta, který se prokličkoval před prázdnou branku, kde ho doběhl obránce a asi i povalil, ale pan rozhodčí nezapískal :-(.. Po chvilce akce jako přes kopírák, jen s tou změnou, že Ottík dovezl míč až do branky – 2:3. Pak jsme zahazovali šanci za šancí, kdy soupeř i vykopával míč z brankové čáry. Bohužel se nám už nepodařilo přidat další branky a zápas otočit a tak dnes naše série s Hájemi skončila :-(

Tak po našem áčku dnes prohrálo i naše béčko…, prostě blbý černý den :-(…
Kluci nevadí, fotbal se pořád učíme! Jen tak dál, děláte nám velkou radost!!!

SK Libuš – AFK Slavoj Podolí   0:1 (0:0)

Hned druhé jarní kolo nás čekal zápas sezóny proti prvnímu celku tabulky a to Podolí. Před zápasem jsme na soupeře ztráceli tři body a výhrou jsme se mohli dostat na první místo my, ale hlavně jsme soupeři chtěli vrátit zatím naší jedinou prohru v soutěži z podzimu.

Hrál se šlágr soutěže a to na zápas přilákalo velmi hezkou návštěvu, která byla vyšší, než na naše dospělé áčko, které hrálo před námi. Na soupeře jsem se byl několikrát podívat a kluky na jejich hru, zahrávání standardek a jednotlivce připravoval. Vše kluci věděli a já si myslel, že nás soupeř nemá čím překvapit.

Začátek utkání, běžela teprve druhá minuta a soupeřův útočník se hnal sám na Davida po situaci, na kterou jsem kluky upozorňoval :-(… s nájezdem si David poradil. To samé se opakovalo za pár minut se stejným koncem, kdy nás držel David. Hrál se vyrovnaný zápas, bohužel my jsme se nedostávali do zakončení. Vždy nám něco chybělo, místo nahrávky dotek navíc a opačně. Místo, aby jsme v rychlosti šli jeden na jednoho, tak jsme zbytečně hru brzdili a ztráceli lehké balóny. Postupem času se projevovala naše lepší fyzická kondice a soupeře jsme zatlačili. Bohužel pro nás jsme z toho nic nevytěžili a pískal se poločas, který skončil bez branek a šlo se do kabin.

Tam jsem musel zvýšit hlas, protože mi přišlo, že mě kluci před zápasem vůbec neposlouchali.. Druhý poločas začal a soupeř se dostal k zahrávání rohů. Nejdříve se snažili bránit Davidovi v pohybu, kdy ho obklíčili v malém vápně (i na to jsem kluky připravoval ). První roh jsme odvrátili, bohužel znovu na roh. Druhá varianta zahrávání rohu na zadní tyč, o které jsme také hovořili, byla pro soupeře úspěšná. Na druhé tyči zcela volný hráč hlavou poslal Podolí do vedení – 0:1. Běžela druhá minuta druhé půle… Kluci se snažili a bojovali, ale bohužel naše akce končily před vápnem a ojedinělé střely skončily vedle branky. Soupeř se zatáhl a hrozil z brejků. A z těch byl nebezpečnější než my.

Bohužel se nám nepodařilo dát branku a tak nás Podolí podruhé v soutěži porazilo 1:0 a dnes asi i spravedlivě. Zápas to byl docela vyrovnaný, ale soupeř si vypracoval více brankových příležitostí a na rozdíl od nás dal hlavně gól. Kluci se snažili, ale dnes to nebylo ono, byli jsme hodně nervózní a chyběla nám lehkost. Dnešní prohru beru na sebe, kluky jsem zbytečně zahrnul taktikou, místo na soustředění na soupeřovu hru jsem měl kluky nechat v klidu hrát to, co umí. V celku jsou lepší tým i fotbalisté než Podolí, které má tým složený většinou z ročníku 2003 oproti nám, ale na to se nehraje. Pro nás dobrá, i když velmi trpká zkušenost do dalších sezón.

Na kluky jsem velmi pyšný za jejich vystupování a jejich chování. I pro prohře šli pogratulovat soupeři k vítězství, ale soupeř se klukům posmíval a urážel, tak jsem to ukončil. Dokonce mě chtěli i bít :-)))… Kluky vedeme k slušnému a férovému chování i mimo hřiště, bohužel to v Podolí asi neznají. Dál o nich psát nemá smysl, kdo na zápase byl, tak si obrázek udělal sám.

Kluci hlavu nahoru, prohrou nic nekončí, právě naopak!! Každý zápas i prohraný, nás dělá silnější. Vyhrávat umí každý, ale prohrát a znovu se oklepat a jít za svým cílem! Teď se ukáže, jaký jsme tým a jací jsme bojovníci.

Ale hlavně jde pořád jen o fotbal a ten se pořád učíme. Jen tak dál kluci, děláte nám velkou radost!! Znovu jsme se přesvědčili, že se máme ještě pořád co učit, ale hlavně se chceme pořád zlepšovat!!!