SK Libuš

FK Motorlet Praha C – SK Libuš   3:8 (2:2)

O Velikonocích ze účastníme mezinárodního turnaje a tak jsme Motorlet požádali, abychom si mohli zápas předehrát. Soupeř nám vyhověl a my jsme si zápas s Motorletem předehráli už ve středu. Tímto Motorletu děkuji.

Hrálo se na malé umělce, kde pořád fouká silný vítr (ještě jsem tam nikdy nehrál, aby nefoukal). Domácí na nás postavili komplet ročník 05, malé hbité kluky i rozměr hřiště byl menší, aby tím trochu smazali naší fyzickou výhodu. Začátek zápasu nám docela vyšel, kluci se snažili rychle kombinovat a hned v šesté minutě, po dobrém uvolnění Domem, šel Dan sám na brankáře a konečně zachoval klid, udělal mu kličku a do prázdné branky už se nemýlil – 0:1. Domácí celek začal vystrkovat drápky a my začínali mít problémy s jejich pohybem, kdy nám vše dlouho trvalo. I Motorlet má velmi šikovné hráče na míči, jsou velice silní jeden na jednoho a nebojí se hrát. Ve dvacáté minutě jsme po faulu měli výhodu přímého kopu. Už po několikáté se krásně z něho trefil Dominik a my vedli 2:0. Hned po minutě se prosadil i soupeř z dorážky na 1:2 a hned z naší mizerné rozehrávky po obdržené brance domácí vyrovnali – 2:2. Za necelou minutu jsme přišli o dvoubrankové vedení!!!! To domácí povzbudilo a do konce poločasu byli nebezpečnějším týmem. První poločas skončil 2:2. V kabině byl tentokráte velmi důrazný větřík. (Největší radost by ze mě měla setra na odběru krve, žíly jsem měl krásně vidět :-) ). Výkon s Duklou JM a první poločas na Motorletu mi moc velkou radost neudělal a tak kluci dostali ultimátum :-). Nechal jsem kluky samotné v kabině, aby si vše vyříkali …

A najednou to šlo, druhý poločas kluci začali pořádně hrát, bojovat, běhat a hlavně se dalo na jejich hru koukat. Soupeř už neměl tolik času něco vymýšlet a my jsme podnikali jeden útok za druhým. Do vedení nás poslal Filip Hůla, který prudkou střelou překonal domácího brankáře – 2:3. Další naší branku přidal z rohu hlavou Ondra Medek – 2:4. Probudil se i Dan, který hned po minutě dal další branku – 2:5. Premiérově se v mladších žácích v přeboru trefil Max Pištora – 2:6, kterému ke vstřelené brance gratuluji a přeji mu více takových šťastných fotbalových momentů. Po další minutce zkompletoval svůj dnešní hattrick Dan – 2:7, i jemu gratuluji k dnešnímu hattricku. I domácí se ve druhém poločase prosadili, po rychlém brejku Davida překonal domácí útočník – 3:7. Klukům se připomněla slíbená poločasová prémie :-). Nakonec se v poslední minutě prosadil Dan na konečných 8:3 pro náš tým a tím sebe i celý tým zachránil od krásného čtvrtečního tréninku, na který jsem se moc těšil :-). Nevím, proč kluci nehráli jako druhý poločas celý zápas, protože druhý poločas až na malé chybičky byl v pořádku. Asi na nás padla jarní únava, tak jí budeme muset pořádně vyběhat.

První poločas bída, druhý poločas úplně o ničím jiném. Za druhý poločas si kluci zaslouží pochvalu, jen doufám, že to nebylo jen slíbenou prémií. V příštích zápasech nás už nebude stačit hrát jen poločas, musíme makat od samotného začátku až do konce utkání!!

I tak nám děláte velkou radost kluci. Jen nezapomínejte, že se máme ještě hodně co učit, ale hlavně se chceme pořád zlepšovat!!!

SK Libuš – SK Union Vršovice   0:1 (0:0)

V úterý jsme sehráli zápas třetího kola žákovského poháru proti přeborovému týmu z Vršovic. Od začátku utkání jsme byli pod mírným tlakem, ale ojediněle se nám dařilo narušovat soupeřovu rozehrávku a ohrozit i jejich branku. Po několika slibných šancích se soupeři podařilo nastřelit z malého vápna břevno, ale branku Kiki do poločasu od neštěstí uchránil několika vynikajícími zákroky.

Do druhého poločasu jsme vstoupili ještě hůře než do prvního a bylo jen otázkou času, kdy se soupeři podaří vstřelit nám gól. To se jim po dalším nastřeleném břevnu a tyči nakonec podařilo, ale před větším přídělem nás dnes uchránil mnoha vynikajícími zákroky Kiki, který jediný snesl přísnější měřítko v tomto utkání. Většina našich hráčů nestačila nejen v rychlosti, ale i v práci s míčem, čtení hry a pohybu po hřišti. Dá se říci, že někteří nestačili vůbec na nic. Bude potřeba přehodnotit svůj přístup a mnohem více a lépe se připravovat na další zápasy naší soutěže a v podstatě všechno, zejména práci s míčem a fotbalové myšlení, zrychlit a zkvalitnit.

Dnes bohužel porážka, ale opravdu zasloužená a ještě milosrdná. Snad zase příště.

SK Libuš – FK Řeporyje Praha 5   4:1 (1:0 2:1 1:0 0:0)

I když se kluci nemohli vyrovnat s důraznou hrou soupeře, prohrávali osobní souboje, v útočné fázi se nedařilo udržet balón, tudíž obrana byla často přetížená, o výsledku utkání rozhodl větší štěstí, lepší koncovka našeho týmu a výborný výkon brankáře Kenyho.

SK Libuš – FK Dukla JM   2:1 (1:0)

V neděli po obědě jsme doma přivítali kluky z Jižního města. Bodový rozdíl mezi námi a soupeřem byl třicet bodů a tak si asi kluci mysleli, že to dnes bude pohodička. Před zápasem, kdy si říkáme, jak dnes budeme hrát a co za hru můžeme očekávat od soupeře, tak byli kluci vysmátí, jako by se nám nemohlo nic stát. Nabádal jsem kluky, aby soupeře nepodceňovali, že nás dnes čeká těžký soupeř a velmi těžký zápas, ale to prý říkám vždycky… a průběh zápasu mi dal za pravdu!!! Po rozcvičení jsme si museli ještě dvacet minut počkat na rozhodčího, který se fotil v našem krásném areálu a teprve pak mohl zápas začít.

Začátek utkání byl pro mě jako zlý sen (kdyby byli kluci starší, tak bych si myslel, že byli všichni utužovat celou noc partu). V prvních pěti minutách si soupeř vypracoval tři tutové šance, při kterých nás podržel David v naší brance. Soupeř se lépe pohyboval a co bylo horší, tak nás i přehrával fotbalově!!! Naštěstí jsme se trochu probudili. Po krásné průnikové nahrávce Maxe se ocitl tváří tvář brankáři Dan, tentokráte nic neuspěchal a nechytatelně zavěsil. Hned z naší první šance jsme se dostali do vedení 1:0. Místo abycom se brankou uklidnili, tak jsme dál předváděli parodii na fotbal. Byli jsme všude druzí, kombinace byla pomalá, nechtělo se nám běhat a bojovat. Do konce poločasu bylo ještě několik šancí na každé straně, ale žádná neskončila brankou a tak první poločas skončil nezaslouženým výsledkem 1:0 pro naše kluky. Cestou do kabiny jsem se naštěstí trochu uklidnil, protože jinak bych asi přišel úplně o hlas. Místo zaslouženého fénu jsem jen nepatrně zvýšil na kluky hlas a snažil jsem se je probudit a chtěl jsem aby hráli, tak jak umějí..

I v druhém poločase jsme měli vlažnější nástup a hned ve třetí minutě jsme inkasovali vyrovnávací branku. Po rohovém kopu zůstal úplně sám soupeřův hráč, pro kterého už nebyl problém hlavou umístit balón do naší branky – 1:1. Stejný gól a stejná chyba jako v zápase s Duklou!!! Ve druhém poločase se hra vyrovnala, šance se střídaly na obou stranách. V 47. minutě přišel rozhodující okamžik v dnešním zápase. K velkému sólu přes celé hřiště se rozběhl Ondra Pelant, dostal se až na dvacet metrů od branky, levou nohou vystřelil a překonal hostujícího brankáře a my se dostali zase do vedení – 2:1. Pak se předvedl David v naší brance a po čase si zase pořádně zachytal a nás dnes velmi podržel. Do konce utkání už žádný další balón za sebe nepustil a když jsme se neprosadili ani my, tak jsme v dnešním utkání utrpěli vítězství 2:1.

Dnes jsme nepředvedli dobrý výkon a jediná pozitivní věc je naše vítězství. Soupeř předvedl lepší výkon a porážka je pro něj hodně krutá, bylo to spíše remízové utkání. Kluci takovou facku potřebovali, aby si zase uvědomili, že v přeboru není lehkých soupeřů a vždy záleží jen na našem přístupu, bojovnosti a hře!!! Klukům vtloukám do hlavy, aby si hodně věřili, ale vždy musíme respektovat soupeře a jeho sílu, nikdo se sám neporazí!!

Kluci, dnes velká bída a velmi cenné tři body. Historie se ale neptá :-)) I když se vám to dnes moc nepovedlo, tak nám děláte velkou radost! Čeká nás ještě dlouhá cesta a sami vidíte, že se máme pořád co učit, ale hlavně se pořád chceme zlepšovat!!!