SK Libuš

SK Libuš – AFK Slavoj Podolí   0:1 (0:0)

Hned druhé jarní kolo nás čekal zápas sezóny proti prvnímu celku tabulky a to Podolí. Před zápasem jsme na soupeře ztráceli tři body a výhrou jsme se mohli dostat na první místo my, ale hlavně jsme soupeři chtěli vrátit zatím naší jedinou prohru v soutěži z podzimu.

Hrál se šlágr soutěže a to na zápas přilákalo velmi hezkou návštěvu, která byla vyšší, než na naše dospělé áčko, které hrálo před námi. Na soupeře jsem se byl několikrát podívat a kluky na jejich hru, zahrávání standardek a jednotlivce připravoval. Vše kluci věděli a já si myslel, že nás soupeř nemá čím překvapit.

Začátek utkání, běžela teprve druhá minuta a soupeřův útočník se hnal sám na Davida po situaci, na kterou jsem kluky upozorňoval :-(… s nájezdem si David poradil. To samé se opakovalo za pár minut se stejným koncem, kdy nás držel David. Hrál se vyrovnaný zápas, bohužel my jsme se nedostávali do zakončení. Vždy nám něco chybělo, místo nahrávky dotek navíc a opačně. Místo, aby jsme v rychlosti šli jeden na jednoho, tak jsme zbytečně hru brzdili a ztráceli lehké balóny. Postupem času se projevovala naše lepší fyzická kondice a soupeře jsme zatlačili. Bohužel pro nás jsme z toho nic nevytěžili a pískal se poločas, který skončil bez branek a šlo se do kabin.

Tam jsem musel zvýšit hlas, protože mi přišlo, že mě kluci před zápasem vůbec neposlouchali.. Druhý poločas začal a soupeř se dostal k zahrávání rohů. Nejdříve se snažili bránit Davidovi v pohybu, kdy ho obklíčili v malém vápně (i na to jsem kluky připravoval ). První roh jsme odvrátili, bohužel znovu na roh. Druhá varianta zahrávání rohu na zadní tyč, o které jsme také hovořili, byla pro soupeře úspěšná. Na druhé tyči zcela volný hráč hlavou poslal Podolí do vedení – 0:1. Běžela druhá minuta druhé půle… Kluci se snažili a bojovali, ale bohužel naše akce končily před vápnem a ojedinělé střely skončily vedle branky. Soupeř se zatáhl a hrozil z brejků. A z těch byl nebezpečnější než my.

Bohužel se nám nepodařilo dát branku a tak nás Podolí podruhé v soutěži porazilo 1:0 a dnes asi i spravedlivě. Zápas to byl docela vyrovnaný, ale soupeř si vypracoval více brankových příležitostí a na rozdíl od nás dal hlavně gól. Kluci se snažili, ale dnes to nebylo ono, byli jsme hodně nervózní a chyběla nám lehkost. Dnešní prohru beru na sebe, kluky jsem zbytečně zahrnul taktikou, místo na soustředění na soupeřovu hru jsem měl kluky nechat v klidu hrát to, co umí. V celku jsou lepší tým i fotbalisté než Podolí, které má tým složený většinou z ročníku 2003 oproti nám, ale na to se nehraje. Pro nás dobrá, i když velmi trpká zkušenost do dalších sezón.

Na kluky jsem velmi pyšný za jejich vystupování a jejich chování. I pro prohře šli pogratulovat soupeři k vítězství, ale soupeř se klukům posmíval a urážel, tak jsem to ukončil. Dokonce mě chtěli i bít :-)))… Kluky vedeme k slušnému a férovému chování i mimo hřiště, bohužel to v Podolí asi neznají. Dál o nich psát nemá smysl, kdo na zápase byl, tak si obrázek udělal sám.

Kluci hlavu nahoru, prohrou nic nekončí, právě naopak!! Každý zápas i prohraný, nás dělá silnější. Vyhrávat umí každý, ale prohrát a znovu se oklepat a jít za svým cílem! Teď se ukáže, jaký jsme tým a jací jsme bojovníci.

Ale hlavně jde pořád jen o fotbal a ten se pořád učíme. Jen tak dál kluci, děláte nám velkou radost!! Znovu jsme se přesvědčili, že se máme ještě pořád co učit, ale hlavně se chceme pořád zlepšovat!!!

SK Libuš – FK Dukla Praha (dívky)   33:9 (17:5 16:4)

V sobotu po obědě jsme na našem stadionu přivítali dívčí tým z Dukly Praha a chtěli proti nim pokračovat ve vítězné sobotní vlně Libuše, kterou svou dopolední výhrou odstartovalo „Áčko“ chlapů. A nutno říct, že hned od začátku zápasu tato vlna celým libušským areálem probíhala.

I když prvních pár minut s námi Dukla držela krok, tak jsme na obou hracích plochách dokázali rychlými góly soupeřkám výsledkově odskočit a celý zbytek zápasu už byl v naší režii. Celý náš mančaft podal dobrý výkon a zaslouženě si došel pro vítězství. Na všech bylo vidět, jak si zápas užívají a fotbalem se baví. A o to přeci v tomto věku jde!!! A nesmím zapomenout ani na naše soupeřky, kterým bych rád složil poklonu za to, s jakou vervou a nasazením celý zápas proti našemu, převážně klučičímu týmu, odehráli!

K vítězství všem našem borkyním a borcům gratuluji a věřím, že se stejnou chutí a nasazením odehrají i další zápas, který nás čeká v sobotu 21.4. od 10:45 na hřišti TJ Sokol Řepy.

SK Libuš – SK Střešovice 1911   2:1 (0:1)

Proti třetímu týmu tabulky jsme chtěli potvrdit zlepšené výkony z posledních dvou utkání a konečně také porazit někoho z první trojky.

Do zápasu jsme však vstoupili hrozně bojácně a zbytečně nervózně. Hosté se chopili taktovky a svoji jednoduchou, ale na nás účelnou hrou si vydobyli územní převahu. Pohroma přišla hned ve dvanácté minutě, když jsme neodkopli míč z našeho pokutového území, který se ze štěstím dostal k soupeřovu útočníkovi, který ne příliš tvrdou, ale umístněnou střelou poslal hosty do vedení. My jsme za celý poločas podnikli zhruba šest slušných akcí, ale bohužel bez brankového efektu. Hosté hrozili nejvíce ze standardních situací, ale naštěstí pro nás též bez brankového vyjádření. Největší naší šanci měl Šupina, ale míč hlavou trefil špatně a tak hostující brankář neměl s jeho střelou velký problém.

O přestávce jsme si řekli, co chceme hrát a co ne a hlavně, že musíme zlepšit pohyb, který první poločas dost chyběl. Postupně, ale přesvědčivě jsme získávali víc půdu pod nohama a začali hostům zatápět. Hlavně náš přechod do útoku začal dělat hostující obraně velké problémy a s tím přicházely i šance. Nakonec jsme se však prosadili po dlouhém autu Hrušky a prodloužené hlavičce Šupiny, kdy se k míči dostal Ivančo a podobnou střelou jako šli hosté do vedení, jsme my naopak vyrovnali. Od této chvíli se hrál fotbal spíše přeborové úrovně. Hosté se s bodem nechtěli spokojit, ale velké šance si nevypracovali, spíš hrozili nebezpečnými centry, se kterými si naše obrana poradila, nebo zasáhnul brankář Tůma. O to více se nám otvíral prostor do rychlých kontrů, ale koncovka nás moc a moc trápila. Tři minutky před koncem po jedné z mnoha našich akcí se uvolnil Nekola, našel před brankou osamoceného Hrušku a ten uklidil do prázdné a poslal nás zcela zaslouženě do vedení. Naše vítězství mohlo být i o dost vyšší, ale řešení 1000% šancí bylo trestuhodné (v tom vynikal hlavně střídající Havlák), minimálně jsme zahodili pět tutovek, ale zápas dovedli do vítězného konce, což bylo podstatné. Máme konečně skalp mužstva z první trojky a za předvedenou hru hlavně ve druhém poločase určitě zaslouženě. Jarní část je teprve na začátku a tak musíme dál svými výkony potvrzovat doposud získané body, ale hlavně dělat radost, jak sobě, tak našim příznivcům.

Další utkání odehrajeme v neděli 22.4.2018 od 17:00 v Cholupicích.

Nejlepší hráči z pohledu SK:   1. Hruška;   2. Ivančo;   3. Čížek T., Nekola

SK Libuš – FK Loko Vltavín   4:31 (0:8 1:8 1:7 2:8)

Druhý jarní zápas jsme odehráli v trochu netradičním čase a to ve čtvrtek od 16:15. Místo pravidelného čtvrtečního tréninku jsme tedy absolvovali soutěžní zápas a soupeřem nám byli borci z Loko Vltavín. Aby nikdo z našich borců a borkyň nebyl ochuzen o pravidelné čtvrteční fotbalové odpoledne, nechali jsme je zahrát prakticky všechny (co nám dovolil počet dresů v sadě).

Proti nám stál opravdu kvalitní soupeř a tentokrát jsme na něj bohužel nestačili. Rozdíl nebyl ani tak v šikovnosti nebo fotbalovosti jednotlivých hráčů, ale dovolím si tvrdit, že tentokrát sehrál svojí roli věkový rozdíl. Soupeř přijel s týmem, který byl sestavený převážně z ročníku 2009. V našem mančaftu je tohoto věku jen Ondra a zbytek týmu je mladší o rok či dva. A proto není potřeba si z této prohry dělat nějakou velkou hlavu a naopak musím před naším týmem smeknout klobouk, jaké výkony předvádějí v jiných zápasech!!!! Fotbal přeci hrajeme hlavně pro zábavu a ne jenom pro výsledky!

Třetí kolo jara sehrajeme v sobotu 21.4. od 8:30 na půdě CU Bohemians Praha a věřím, že kluci i holky předvedou opět skvělý výkon, který je zdobil v minulých kolech!!!