SK Libuš

SK Libuš – FA Praha   2:1 (1:0)

Důležitý zápas pro vývoj našeho postavení v přeboru a naše největší problémy se sestavou. Omluvil se Dymo (škola), Miši (kuličky), v pátek na brigadě se zranil Tomáš a k tomu v 10. minutě dostal koňara Michal Heřmanský a musel odsotoupit, čímž se úplně rozpadla naše záloha. Naštěstí držáci týmu jako Houdič, Pirči, Vrkič, Michal Jiravský a Pechič tým burcovali, makali a strhli i ostatní, tak to nebyl nejhezčí fotbal, ale hráli jsme účelově ze zajištěné obrany na rychlé brejky, pro Ženju a Pechiče. Takto jsme se dostali i do vendení, když v 17. minutě utekl Ženja a nádherně našel Pechiče, který se nemýlil. Hosté se do pořádného zakončení nedostali a tak půle 1:0.

Druhá půle byl hodně podobná té první, borci bojovali a hned v 5. minutě dal Ženja gól po nádherném uvolnění od Pechiče. Vypadalo, že už bude klid, ale pak rozhodčí proti nám nařídil penaltu, kterou hosté proměnili, my se už dále neprosadili a utkání tak skončilo naším vítězstvím 2:1.

Znovu musíme poděkovat klukům ze žáků, Pavel odehrál celý zápas, Štulda dnes take výborný a odehraných 60 minut, to samé Miloš, škoda zranění Michala, snad se dá rychle dohromady.

Kluci díky za bojovnost, za výsledek a snad už se někdy sejdeme v plné sestavě, když už se blíží závěr sezóny…

FK Řeporyje Praha 5 – SK Libuš   7:6 (0:2 3:0 2:1 2:3)

V pátek (už od 16:00!!!), jsme odehráli další zápas jara. I když to byl normální pracovní den, podařilo se nám celé mužstvo včas dostat k úvodnímu výkopu, za což bych chtěl všem rodičům poděkovat, že si dokázali udělat čas a kluky dopravit na místo srazu nebo rovnou do dějiště utkání.

Zápas jsme začali velkým tlakem a soupeře prakticky k ničemu nepustili. Na těžkém terénu, kdy se klukům balón zasekával na hodně vzrostlé trávě, se nám ho stále nedařilo protlačit do brány. Tedy až do chvíle, kdy Maty vybojoval míč a pěknou přihrávkou našel volného Kubíka před bránou a ten se nemýlil. Po chvíli už to bylo 2:0 pro nás, kdy po svojí individuální akci dokázal Tomáš i sám zakončit a prostřelil soupeřova brankáře přímo mezi nohama a my tak vyhráli první patnáctiminutov­ku 2:0.

Tu druhou ale lépe zahrál soupeř a dokázal i výsledek otočit na 3:2 ve svůj prospěch.

Ve třetí čtvrtině se hra přelévala z jedné strany na druhou a akce střídala akci. První se prosadil soupeř a šel do vedení 4:2. Pak snížil Dan a soupeře jsme měli opět na dostřel. Ale poslední slovo v této části hry měli kluci z Řeporyjí a opět nám odskočili na dvě branky.

Do poslední čtvrtiny jsme klukům naordinovali, že musejí vletět na hřiště a vyrovnat nebo jdou domu pěšky :-)) Asi se jim šlapat z Řeporyjí moc nechtělo, protože během čtyř minut dokázali vyrovnat a dokonce i zápas otočit!!! Po krásných akcích a dvou brankách Dana a jedné Martina jsme tak vedli 6:5! Vedení se nám však udržet nepodařilo a soupeř dokázal vyrovnat. To však nebyla ta největší rána, ta přišla necelou minutu před koncem, kdy dokázal soupeř zlomit vítězství na svoji stranu.

I když jsme si žádné body z Řeporyjí nakonec neodvezli, kluci si minimálně za poslední čtvrtinu zaslouží obrovskou pochvalu!!!!!! Fotbal přece hrajeme především pro zábavu a ne jenom pro výsledky!!!!

Další kolo odehrajeme na domácí půdě (v normálním hracím čase…) a to v sobotu 20.5. od 12:00 proti mužstvu z Ruzyně, tak nás přijďte podpořit!

SK Modřany – SK Libuš   8:9 (2:2 1:1 2:3 3:3)

No to byl zápas!!! Ale pěkně popořádku. Naši hráči nastoupili do rozcvičky před utkáním plni odhodlání a elánu mistrák vyhrát. Bohužel před utkáním se spustil liják a na začátek zápasu se muselo čekat asi 15 minut v kabině . To kluky v jejich emocích zbrzdilo a tento zápas jako by byl předzvěstí večerního utkání našich hokejových reprezentantů z Finskem. Naši borci totálně zaspali úvod zápasu a po pěkné kombinaci a dorážce po vyražené střele soupeře brzy prohrávali 0:2. Naštěstí to kluky nepoložilo a postupně zlepšenou hru korunovali vyrovnáním. Hra se přelévala z jedné strany na druhou. Soupeř byl lepší v kombinační hře, naši zase v rychlém přechodu do útoku a důrazným zakončením střelou. I když je třeba pochválit celý tým za bojovného ducha, vyzdvihnul bych výkon Mirka Beneše, který střílel jako u Verdunu a konečně neuhnul z žádného osobního souboje. Soupeř k jeho zastavení často používal i dost nesportovních faulů. Zlomem pro konečný výsledek byly dva slepené góly za stavu 6:6, kdy se trefil a k naší radosti rozehrál i Míša Hůla. Ke skorování mu pomohl i krásně připravenou fotbalovou akci Denis Červinka, který konečně využil své postavy ke krytí balónu a přesnou přihrávkou připravil gól. I když v zavěru utkání soupeř vrhnul všechny síly do útoku, podařilo se našim borcům výsledek uhájit.

Po závěrečném hvizdu vypukla nefalšovaná radost. Tuto radost si kluci svým výkonem vybojovali a zasloužili. Ta jiskra radosti v jejich očích nechť je povzbuzením nejen pro nás trenéry, ale i pro rodiče v tom, že děláme spávnou věc. V neposlední řadě je potřeba poděkovat zraněným hráčům, kteří přišli podpořit svůj tým a fans z řad rodičů, kteří se museli vyrovnat z bubínkem fans soupeře a zapojit své hlasivky naplno.

S radostí blahopřejeme klukům k vítězství a jen houšt bojovnosti, hrdosti, cti a síly. Na závěr přijmeme toto vítězství s pokorou pro další práci.

TJ Praga – SK Libuš   1:0 (1:0)

V sobotu – velice nesmyslně brzo ráno – jsme jeli k rozhodujícímu zápasu celé naší soutěže do Vysočan. Pragovka měla o bod víc než my a tak jsme doufali, že vyhrajeme a budeme zase první. Opět se nám několik hráčů omluvilo a Adam nastupoval po čtrnáctidenní nemoci bez tréninku, což bylo ke konci zápasu znát.

První půli jsme začali celkem úspěšně, na několik nepovedených centrů jsme však nedosáhli, ale ani soupeř se do šancí moc nedostával. My jsme se snažili hrát fotbal, soupeř, vědom si své výškové převahy ve středu hřiště, hrál dlouhé nakopávané balóny, které se snažil na naší půli vyhrávat a posunout se blíže k naší brance. Po jednom z centru z pravé strany náš brankář míč špatně vyrazil před sebe, Srbák prohrál souboj o dorážku míče a rázem jsme z ničeho nic prohrávali. Do poločasu jsme soupeřovu branku neohrozili a tak se šlo do šaten za stavu 1:0 pro domácí.

Do druhé půle jsme proházeli sestavu, zklidnili většinu velice nervózních hráčů, trochu důrazněji jim vysvětlili, že fotbal je hra soubojů a střetů a že se musí přestat bát v soubojích a dávat míč rychleji od nohy a začalo se nám dařit. Ve druhém poločase jsme domácí pouštěli na naší půli hřiště jen ojediněle a posledních dvacet minut míč dokonce jen odkopávali co nejdál od jejich branky, ale žádnou jasnou gólovou šanci jsme si nevytvořili a gól jim nevstřelili. Naprosto zbytečně jsme tedy prohráli a vidina prvního místa se nám začala vzdalovat. Jak je vidět, někteří naši hráči ještě v hlavách na velký fotbal nestačí a budou muset hodně zapracovat, aby se vůbec dostali do základní sestavy do dalších zápasů, které nás ještě čekají.

Bohužel další ztráta, první jarní prohra, snad opět příště.