SK Libuš

SK Libuš – Běchovičtí sršni   1:1 (0:1)

V posledním utkání sezóny jsme hráli o desáté, pravděpodobně sestupové místo se stejně starými hráči z Běchovic, kterým se také nevyhnuly podivné výhry v některých utkáních, kdy se to úplně nečekalo. My jsme byli utkání přítomni v kompletní sestavě kromě Kuby S., který byl nemocný a ani se nepřišel na zápas podívat.

V zadních řadách soupeře hrál fotbalista, který svojí velikostí strašil polovinu našich útočníků ještě při rozcvičení před zápasem a pak i v jeho průběhu v ostrých soubojích o míč. Naproti tomu my chtěli hrát více kombinačně a těmto soubojům se co nejvíce vyhnout, což se nám v průběhu obou poločasů celkem dařilo. Od začátku utkání jsme soupeře přitlačili před jeho branku a pravidelným střídáním se snažili držet co nejvyšší tempo hry a zakončovat co nejvíce útoků střelbou. Naše zakončení však bylo velice nepřesné a nedůrazné, a tak se po jednom z nebezpečných protiútoků prosadil soupeř dlouhým autem po špatně odehraném centru z našeho pokutového území. Do poločasu se nám ale vyrovnat nepodařilo a kluky jsme museli neustále povzbuzovat a uklidňovat, protože času na změnu skóre ještě zbývalo dost.

Do druhé půle soupeř nastoupil s jasným cílem výsledek ubránit a jeho protiútoky se omezili na nejnutnější minimum. Většinu jejich odkopů i rozehrávku jsme zachytávali na polovině hřiště a celou druhou půli jsme útočili do plných. Naši převahu se nám podařilo proměnit v branku jen jednou Láďou po parádní uličce ze středu hřiště a střelou podél brankáře do sítě hostujícího týmu. Mnoho dalších šancí se nám však proměnit nepodařilo a výsledkem je tedy nakonec nešťastná remíza a ztráta jednoho bodu v konečné tabulce právě na dnešní soupeře z Běchovic. Doufejme, že nám ten bod nebude chybět k sestupu do nižší třídy, což by byla velká škoda.

Za celou sezónu bychom chtěli některé hráče pochválit více, některé méně, ale celkově nám nezbývá než klukům popřát mnoho štěstí v jejich kariérách a snad i trochu víc štěstí při proměňování brankových příležitostí a hlavně radost a zábavu, aby je fotbal bavil stejně jako teď a jejich novým trenérům přísnější a šťastnější ruku při volbě sestavy do každého dalšího utkání bez omezení.

SK Libuš – TJ Sokol Cholupice   18:12 (3:4, 3:3, 7:4, 5:1)

V posledním zápase naší letošní soutěže jsme na domácím trávníku přivítali tým Cholupic. Se soutěží jsme se chtěli rozloučit vítězně, a to i přesto, že jsme z podzimního zápasu věděli, že nás nečeká lehký soupeř. Což se na hřišti hned od začátku začalo potvrzovat.

Hned od začátku se hrál oboustranně pěkný zápas. Oba týmy začaly aktivně, akce se přelévaly ze strany na stranu, bohužel ze začátku první čtvrtiny padaly branky pouze do naší sítě. My jsme totiž v úvodu zápasu trefovali jen tyče a břevno. Soupeř se tak dostal do tříbrankového vedení. Na to se už asi nemohl dívat Jindra a po asi 10 minutách hry z pozice obránce konečně vstřelil náš první gól. A po dalších brankách jsme do konce čtvrtiny náskok soupeře stáhli na nejtěsnější rozdíl.

Ve druhé čtvrtině cholupičtí zabrali, začali nás napadat hned při přebírání míče a dobře nás obsazovali, což nám komplikovalo rozehrávku. Několikrát jsme tak ztratili na vlastní polovině míč a soupeř to nekompromisně trestal brankami do naší sítě. Najednou byl průběžný stav 3:7, soupeř, kterého přijela povzbudit velká skupina fanoušků/rodičů, byl „v laufu“ a s námi to moc dobře nevypadalo. Naštěstí i nám se ke konci čtvrtiny povedlo úspěšně zakončit několik útočných akcí a kluky to „nakoplo“ (a přihlížející rodiče a fanoušky taky, protože ti intenzitu svého do té doby skvělého povzbuzování ještě zvýšili… 😊).

To se naplno projevilo ve zbývajících čtvrtinách. Kluci v nich zlepšili pohyb a práci s míčem a začali soupeře přehrávat. Na hřišti předvedli hodně pěkných akcí, dobrých náběhů, přesných přihrávek, povedených kliček a krásných střel, což diváci zaslouženě odměňovali potleskem. Prostě hru, na kterou byla radost pohledět. Odměnou byla spousta vstřelených gólů a nakonec i výhra v zápase s dobrým soupeřem. Velké díky patří povzbuzujícím rodičům/fanouškům (obou týmů), protože atmosféra, kterou vytvořili svým fanděním při tomto zápase byla parádní, klukům se v ní dobře hrálo a byl to pro ně určitě super zážitek.

Toto utkání bylo posledním v letošní soutěži, kterou končíme na krásném druhém místě s bilancí 16 výher, 5 porážek a 1 remízy. Kluky bychom chtěli pochválit za dobré výkony a pěknou hru, kterou během sezóny ve spoustě utkání předváděli. Jsme rádi, že je fotbal baví, jsou dobrá parta, a za tento rok se zase o kus ve svých dovednostech posunuli. Všem přejeme, ať se jim v další sezóně daří alespoň stejně jako v té letošní. Velké poděkování patří i rodičům a fanouškům, kteří kluky po celou sezónu podporovali.

Olympia Radotín B – SK Libuš   3:2 (1:1)

Utkání začalo celkem ve velmi svižném tempu a od prvních minut jsme byli tím aktivnějším týmem. Bohužel hned v deváté minutě jsme udělali chybu v rozehrávce a domácí nás hned potrestali střelou z pětadvaceti metrů, která však určitě nebyla nechytatelná. Naše aktivita se ještě více zvýšila, ale s ní přišla i jarní bolest a to je neproměňovaní i těch nejvyloženějších šancí. Tu největší zazdil Ivančo po nádherné akci Stuchlíka s Nekolou, ale jeho střela z deseti metrů šla nad. Vše si však vynahradil ve dvacátédruhé minutě po skvělé individuální akci Nekoly a jeho kolmé nahrávce přišlo vyrovnání. Až do konce poločasu jsme byli lepším týmem, ale skóre se nám prostě navýšit nepodařilo.

Druhý poločas byl již na šance o něco chudší, ale stále se hrál celkem kvalitní fotbal. Po hodině hry šli však do vedení domácí po našem chybném výkopu od brány a zřejmě i špatné reakci našich bránících hráčů. Opět jsme se však dostali do mírného tlaku a šest minut před koncem přišlo i zasloužené vyrovnání, po akci Ivanča s Havlákem se nádherně trefil dnes výborně hrající Nekola. Dvě minuty před koncem jsme mohli strhnout utkání na svoji stranu, ale Havlák ve výborné pozici bohužel přestřelil domácí svatyni a v poslední minutě přišel velký trest, kdy jsme inkasovali, i když z offsidové pozice, ale branka platila a my si museli vypít kalich hořkosti až do úplného dna. Pokolikáté již v jarní části sezóny, kdy se k nám obrátilo štěstí zády.

Poslední utkání této sezóny odehrajeme v sobotu 15.6. mimořádně až od 17:00 (hosté nám nechtěli vyjít vstříc hrát dopoledne a tak musíme dodržet úředně stanovený čas, který je dost nesmyslně v těchto soutěžích na poslední dvě kola stanoven) na domácím stadiónu proti mužstvu Braníku „B“.

Nejlepší hráči z pohledu SK Libuš:   1. Nekola;   2. Ivančo;   3. Šu­pina

SK Čechie Uhříněves – Libuš   12:14 (4:3, 1:2, 3:4, 4:5)

Nedělní odpoledne a náš poslední výjezd ven v tomto soutěžním ročníku, tentokrát za soupeřem do Uhříněvsi. Utkání se hrálo na krásném přírodním trávníku, ale v úmorném vedru, takže to pro oba týmy bylo dost náročné. Domácí správce trávník před utkáním ještě pokropil, což asi nebylo úplně nejšťastnější, protože kluci na něm dost klouzali, došlo k několika nekoordinovaným pádům kvůli podklouznutí, a tak jsme na konci asi všichni byli rádi, že se nikdo nezranil.

Jelikož poslední 3 utkání jsme prohráli, motivace byla jasná, sérii porážek přerušit a konečně zase nastřílet více branek než soupeř. Začali jsme dobře a Honza H. po pár minutách hezkou střelou otevřel skóre. Jenže klukům se v tom vedru hlavně v první čtvrtině nechtělo moc bránit, a tak se soupeř celkem pohodlně dostával do šancí, a co víc, když se Ládíkovi střely podařilo vyrazit, nechávali jsme protihráče celkem pohodlně vyražené míče i dorážet, takže soupeř několika brankami rychle výsledek otočil. Ke konci čtvrtiny se však před brankou soupeře dobře zorientoval nejmenší hráč na hřišti Marek a umístěnou střelou k tyčce vstřelil náš druhý gól a těsně před koncem této části hry ho napodobil i Honza V. První čtvrtinu jsme tak nakonec prohráli jen o gól.

Od druhé čtvrtiny jsme udělali změnu v brance, na vlastní žádost šel chytat Jonáš a celý zbytek zápasu chytal výborně. A navíc z pozice brankáře perfektně nohou rozehrával naše akce, za to si zaslouží pochvalu. V poli pak celou druhou i třetí čtvrtinu vyrovnaný zápas pokračoval, kluci ukázali několik povedených akcí (zejména oba Honzové soupeřovu obranu pěkně „větrali“, jen je škoda, že ty nejlepší akce gólem nakonec neskončily 😊), parádních přihrávek (Jakub, Jonáš), dobrých náběhů (Šimon, Ládík), ale v rámci možností se snažili všichni. A i když se v zápase vyskytly i momenty, které se zrovna moc nepovedly, to nevadí, fotbal se pořád učíme a budeme se zlepšovat.

Až na začátku poslední čtvrtiny jsme se gólově utrhli a vytvořili si brankový náskok, o který jsme sice těsně před koncem zápasu málem přišli naší slabší soustředěností a chybkami v obraně. Ale soupeři jsme nakonec vyrovnat nedovolili a konečně jsme se opět mohli radovat z vítězství…😊.

Poslední zápas letošní sezóny sehrajeme v sobotu od 11:00 na domácím hřišti s týmem Cholupic, tak nás přijďte podpořit a poděkovat klukům za celou letošní sezónu.