SK Libuš

SK Libuš – FC Tempo Praha B   4:3 (3:2)

V neděli po obědě jsme doma přivítali odvěkého rivala Tempo. Kluci se mezi sebou dobře znají a o náboj zápasu nemusela být ani řeč.

Hned od úvodu jsme byli nebezpeční a Dan svou rychlostí byl na měkkém hřišti skoro nepolapitelný.Už v první minutě šel Dan sám na hostujícího brankáře a nedal. To samé se opakovalo ani ne za minutu, stejný výsledek :-(. Tempo nezachytilo začátek, naši kluci byli živější i fotbalovější. Přišla 11. minuta a únik Dana se opakoval. Tváří tvář trefil brankáře, od kterého se balón odrazil k Filipovi, pro kterého nebyl problém trefit prázdnou branku – 1:0. O pět minut později se v zápase trefil i Dan – 2:0. Pak se hra trochu vyrovnala, ale pořád jsme byli o něco lepší. Ve třicáté minutě jsme měli možnost z vápna nepřímého kopu, který dobře kluci rozehráli a Dom střelou pod břevno nedal brankáři žádnou šanci – 3:0. Průběh zápasu vůbec nenaznačoval, že by se mělo odehrávat nějaké drama… A asi si to mysleli i kluci, do té doby neškodné Tempo během dvou minut snížilo na rozdíl jedné branky – 3:2. Tímto výsledkem skončil první poločas.

V kabině byl trochu hlasitější proslov :-) …ztráta koncentrace kluků v závěru poločasu udělala z hotového zápasu zbytečné drama.

Druhý poločas se Tempo hnalo za vyrovnáním. Ze začátku ještě obrana fungovala, ale jak se blížil konec zápasu, tak v bránění celého týmu byl velký chaos. Někteří kluci, zřejmě nechápou co a jak mají na svých postech hrát. Ve 47. minutě znovu utekl Dan, který byl dnes k nezastavení a své sólo tentokráte bezpečně proměnil a my vedli 4:2 (jestli se v koncovce Dan uklidní a nebude zbrklý, tak bude vždy v popředí tabulce střelců v jakékoliv soutěži). Jak se blížil konec zápasu a dnes tomu nahrál i těžký terén, tak některým klukům docházely síly. Bohužel to nemohu moc pochopit, protože trénujeme čtyřikrát v týdnu a kdyby kluci trénovali naplno, tak musí celý zápas odehrát úplně v klidu. Je to o přístupu jednotlivců, nestačí si jen udělat čárku za účast, ale musí se naplno trénovat a pak nemá potřebu v desáté minutě dělat mlýnek a chtít střídat.

Jak nám docházely síly, tak místo, aby jsme hráli ze zabezpečené obrany, tak se na nás valil jeden útok za druhým. Soupeř chodil sám na Sama, dva na Sama. Dnes nás Sam držel a jen díky jeho zákrokům se soupeři podařilo už jen snížit na jednu branku. Derby jsme výsledkově zvládli, ale pro mě velké ALE s přístupem některých kluků. Více se zaměřím na jejich trénování a fyzický fond :-).

Kluky dnes pochválím za třicet minut prvního poločasu, protože zbytek byla zbytečná holomajzna. Dnes se počítá výsledek a ten byl vítězný pro naše kluky a naše barvy!!

SK Union Vršovice – SK Libuš   5:0 (1:0)

Ačkoliv jsme se drželi týden na prvním místě tabulky, nebyli jsme favority zápasu a bohužel se to potvrdilo i na hřišti. Začátek zápasu jsme sice zvládli a hráli dobře, ale naše střely skončily dvakrát na umělce za brankou a přímý kop Gáby v pohodě chytil brankář domácí. To naopak domácí byli mnohem nebezpečnější – měli jsme několikrát štěstí, pár střel zblokovali obránci a hodně pochytal výborný Houdek. Tak poločas skončil ještě pozitivně pro naše mužstvo. Věřil jsem že můžeme ještě domácí potrápit, ale opak byl pravdou.

Domácí nám nedali šanci – od začátku 2. poločasu se výborně pohybovali, byli důrazní a po hezkých akcích se tlačili do koncovky. Ze začátku nás držel opět Houdek, který chytil tři vyložené šance, ale dlouho to netrvalo a dostali jsme druhý gól. Domácí byli lepší, nám docházely síly a zápas byl rozhodnut. Bojovali jsme, ale chyběla nám kvalita ve hře dopředu, takže do zakončení jsme se nedostali a v závěru jsme dostali další branky. Bohužel se potvrdilo to, co už mne dlouho trápí, že bez tréninku nemůžeme držet krok s dobrými soupeři. Chybí nám jistota v kombinaci a hře, samozřejmě i síla a kondice v osobních soubojích. Pokud se, chlapci, vaše účast na trénincích nezlepší, bude takových proher více. Čeká nás ještě hodně těžkých zápasů a bojím se, že takhle to nedáme.

SK Libuš – FC Přední Kopanina   3:3 (2:2)

V dalším zápase jsme doma přivítali kluky s Přední Kopaniny. Věděli jsme, že nás čeká dobrý soupeř a průběh zápasu nás v tom utvrdil.

Zápas se hrál na těžkém měkkém terénu a oba týmy měli s tím trochu problémy. Po úvodním oťukávání se jako první prosadil v desáté minutě soupeř. Střední záložník s číslem 7 (velice šikovný si na hřišti podstatě dělal co chtěl a kluci si s ním nevěděli moc rady) prošel přes tři naše hráče, jako by ta vůbec nebyli, dostal se do vápna a vystřelil. K překvapení pro všechny bylo, že míč, který Sam chytl do náruče skončil v naší síti a my rázem prohrávali 0:1. Naštěstí jsme se po dvou minutách dočkali vyrovnání z kopačky Ondry Beneše – 1:1. Pak se spíše bojovalo, než hrál hezký fotbal. Kluci správně zdvojovali nejlepšího hráče hostů a ten už nás moc nezlobil (zatím). Přišla pětadvacátá minuta a my se dostali do vedení. Po dobrém důrazu a dohrání akce před brankou se prosadil Dom – 2:1. Do přestávky chyběla minuta a skóre bylo opět srovnané. Znovu si hostující hráč č. 7 udělal z našich kluků kužílky, přešel s balónem u nohy přes půl hřiště až do našeho vápna, vystřelil na přední tyč a míč skončil v naší brance – 2:2. Tímto výsledkem skončil první poločas.

Kluci se v poločase vydýchali, snažili jsme se jim vysvětlit, jak hrát na jejich a dnes i nejlepšího hráče na hřišti, povzbudili je a šlo se na druhý poločas.

V druhém poločase jsme byli o něco lepším týmem, ale bohužel se znovu ukázala naše slabina v neproměňování šancí :-(. Kluci výborně zakombinují, přijde kolmice na rozběhlého útočníka, který postupuje sám na brankáře a místo, aby jsme se radovali, tak jen máme hlavu v dlaních a něvěřícně na sebe koukáme, co jde nedat. Ve druhém poločase šel Láďa třikrát sám na hostujícího brankáře, dvakrát po sobě zbrkle a unáhleně zbytečně vystřelil a přestřelil branku (špatný terén na to možná měl vliv, ale terén byl pro obě mužstva stejný a nemůžeme se na to vymlouvat a ještě, když hrajeme na domácím hřišti a víme jaké hřiště je). Až třetí pokus vyřešil dobře, udělal kličku brankáři a už neměl problém trefit prázdnou branku a my se dostali do vedení 3:2. Soupeř se dostával před naší branku standardními situacemi, které jsme ubránili. Bohužel pak přišla 62. minuta, kdy jsme odvrátili rohový kop za vápno, k odraženému balónu se dostal soupeř a jeho následná střela se od nohou Ondry neštastně odrazila na jeho ruku a rozhodčí odpískal pokutový kop. Z něho se hráč číslo 7 nemýlil a srovnal na 3:3. S kluky to trochu zamávalo, protože druhý poločas hráli dobře a byli lepší, ale místo, aby jsme soupeři odskočili na větší brankový rozdíl, tak jsme proměnili pouze jednu šanci a tím jsme soupeři, který nás už moc nezlobil, vyrovnání sami nabídli a ten jej využil.

Dnes je to velká škoda, že jsme nevyhráli, ale na druhou stranu proti nám dnes stál dobrý soupeř, který měl vynikajícího hráče, který všechny ostatní kluky převyšoval. Hlavu nahoru kluci i takové zápasy se někdy hrají, je potřeba se z nich poučit. Fotbal se pořád učíme a je potřeba dál na sobě a odstranění svých chyb pracovat!!!

Ale i tak nám děláte velkou radost!! Znovu jsme se přesvědčili, že se máme ještě pořád co učit, ale hlavně se chceme pořád zlepšovat!!!

SK Libuš – FK FC Zličín   1:1 (1:0)

Celý týden jsme se jen modlili, abychom na sobotu měli alespoň jedenáct zdravých hráčů. Ke zraněným (Hruška, Sobotka, Ivančo) se přidali se zdravotními problémy Stuchlík s Gabrielem a navíc Nekola s Vaškem jeli na svatby a Beran měl pracovní povinnosti. Nakonec Stuchlík s Gabrielem jít museli, i když nebyli určitě ještě zcela fit. Navíc se v prvním poločase zranil brankář Bouška, když je smůla, tak je prostě smůla.

Hosté byli od začátku utkání hodně aktivní a hlavně směrem dopředu byli velmi nebezpeční. Někteří naši hráči nastupovali na jiných postech než jsou zvyklí a tak chvilku trvalo, než jsme i my začali být též více aktivní a tak se hrál celkem slušný fotbal z obou stran. Šance byli na obou stranách, ale dvě minuty před koncem poločasu jsme to byli my, kdo šel do vedení po hezké střele O. Čížka zpoza vápna.

Dál jsme chtěli pokračovat v předvedené hře z poločasu prvního, ale pár nepřesností a soupeřův tlak nás prvních patnáct minut druhého poločasu přišpendlil na vlastní polovině hřiště. Hráči zbytečně hráli v hlubokém bloku a dělali spoustu nevynucených chyb. Naštěstí pro nás sice hosté měli tlak, ale bez ložených šancí. Po našem maličkém probrání jsme to byli paradoxně my, kdo mohl otočit skórem a to po krásném křížném pasu O. Čížka na svého bráchu Tomáše, který se ocitl sám před hostujícím brankářem, ale jeho střela skončila těsně vedle a když Tomáš nedal ani další loženou šanci, tak přišel trest a hosté v devadesátédruhé minutě po nákopech do našeho pokutového území asi zaslouženě vyrovnali. Druhý poločas nebyl z našeho pohledu určitě ideální, ale vzhledem k daným okolnostem je pro oba týmy remíza zřejmě zasloužená. Další zápas odehrajeme v sobotu 14.10. od 15:00 na hřišti Zlíchova.

Nejlepší hráči z pohledu SK Libuš:   1. Šupina;   2. Čížek O.;   3. Čížek T., Štěpánek