SK Libuš

AFK Slavoj Podolí – SK Libuš   3:11 (2:6)

Na prvního máje je lásky čas a my naší lásku jeli hrát na Podolí, kde jsme se utkali z místními kluky. Už před utkání nám všichni říkali, že jsme dnes velkými favority a že by jsme dnes měli vyhrát. Tyhle řeči nemám moc rád, protože není lehkých soupeřů a nikdo se neporazí sám, jen řečmi!!! Do kluků se snažíme dostat sebedůvěru a chceme, aby každý zápas hráli na vítězství a je jedno jaký proti nám zrovna stojí soupeř. Čekal nás soupeř, který většinu svých bodů dělá doma a tak jsme se na něho dobře připravili.

Hned od začátku utkání jsme soupeře přišpendlili před jeho brankou, snažili se hrát kombinačně a nebýt zbrklí v zakončení. Velké problémy domácí obraně dělal Dom, který v rychlosti přehrával obránce a buď sám zakončoval nebo nezjištně přihrával. Po jeho průnicích jsme se dostali do vedení, které jsme navyšovali po celý zápas. Kluci se dostávali do zakončení a kdyby dnes Dan dal jen polovinu šancí, tak by byl nejlepším střelcem přeboru, bohužel je pořád hodně zbrklý, snaží se vše hrát rychle z jednoho doteku. Přitom z jeho rychlostí má na vše dost času. Pro jeho obranu musím říci, že Dan hraje fotbal rok a půl a udělal velký pokrok ve své hře. Snad se nám ho podaří trochu uklidnit :-).

Velmi nepřátelské prostředí, kdy trenéři domácích křičí na rozhodčího z obou stran a chtějí pořád pískat fauly a penalty slavilo úspěch. Po trestném kopu, kdy domácí hráč dobře vystřelit, David míč vyrazil na tyč a míč se vrátil před prázdnou branku, jsme vůbec nedobíhali a soupeř dorazil míč do branky. Zbytečně jsme darovali lacinou branku. Druhá branka domácích byla úsměvná, kdy útočník podkopne Alfa, který spadne a následně přes něj upadne domácí hráč se pískala penalta, který z jistotou soupeř proměnil. Na průběh zápasu tyto branky neměly žádný vlil, kluci soupeře jasně přehrávali a kontrolovali hru.

V druhém poločase byla naše dominance ještě jasnější a my přidali (pouze) pět branek, které si kluci mezi sebe rozdělili. Hop, Péťa, Alf, Zrzi, Hůlič, Dan, Alf a dnes čtyřbrankový Dom, kterému tímto velmi gratuluji. I třetí branku jsme obdrželi z pokutového kopu, ale tentokráte penalta byla jasná.

Dnes zaslouží kluci velkou pochvalu, jak za předvedenou týmovou hru, nasazení, bojovnost, ale především za psychickou odolnost. Na klucích je vidět, že fotbal mají velmi rádi a jsou dobrá parta, ale hlavně táhneme všichni i s rodiči za jeden provaz a víme jaký máme cíl!!! Skvělá práce kluci. Děláte nám velkou radost. Ale pořád myslete na to, že se ještě máme pořád co učit a hlavně se chceme pořád zlepšovat!!!

Závěrem bych chtěl lidem z Podolí říci, že by se měli nad sebou trochu zamyslet a uvědomit si, že fotbal se hraje pro radost a ventilovat si svoji frustraci, či neschopnost své kluky něco naučit na dvanáctiletých klucích (soupeře), je velmi ubohé a dotyčný by měl asi přehodnotit svou práci s mládeží…

Fotky k zápasům

SK Libuš – ČAFC   1:1 (1:0)

Na 1.máje jsme hráli další, tentokrát již čtvrté, domácí utkání s hráči záběhlické Čafky. Adam byl nemocný, Beky asi taky, Filip D. dal přednost pěveckému vystoupení a Roman měl zákaz od tatínka. Jak je vidět, sestava se netvoří podle rozhodnutí trenérů, ale podle toho, kdo má zrovna čas a komu se to hodí. Přesto jsme nastoupili se všemi osmnácti dresy obsazenými hráči našeho týmu. Pět kluků bylo hrát v sobotu za dorost proti prvnímu Braníku a údajně hráli všichni velmi dobře, jen fyzicky zcela nestačili, což se projevilo i v našem zápase.

V prvních minutách zápasu jsme soupeře překvapili a přitlačili ho na jeho polovinu hřiště a vytvořili si i několik brankových příležitostí, které jsme opět neproměnili. Branku jsme vstřelili až po nepřesně rozehraném trestném kopu z prostoru poblíž střídaček, kdy Miloš zcela náhodou prodloužil špatně kopnutý balón na první tyči hlavou do branky soupeře. Poté se hra hodně vyrovnala a soupeř se začal dostávat zpět do hry. Do poločasu jsme si my i soupeř vytvořili několik brankových příležitostí, ale nám ani jim se žádnou proměnit nepodařilo a tak jsme o poločase šli do kabin za jednobrankového vedení.

Do druhého poločasu jsme hráčům vysvětlovali, že obrana nesmí couvat, záložníci s útokem se nesmí bát v osobních soubojích a celý tým musí více útočit po stranách hřiště, ale pravděpodobně nás nikdo neposlouchal, protože se nic takového nestalo. Naopak nás soupeř od začátku druhé půle přitlačil, my se nedostávali k míči ani do hry a často jen sledovali, jestli obrana bez bránících krajních záložníků útoky ubrání, což se nám nakonec nepodařilo a Čafka nám vstřelila branku. Po vyrovnávací brance jako by se zase naši hráči probrali, začali běhat, bojovat a hlavně hrát fotbal stejně jako na začátku zápasu. Nastřelili jsme dokonce dvakrát břevno soupeřovy branky, ale do konce zápasu se už nám ani soupeři branku vstřelit nepodařilo. Nakonec tedy nerozhodný výsledek a ztráta prvního místa v tabulce.

Tentokrát dobrá hra jen deset minut na začátku a patnáct na konci utkání, což je na postup a hru o první místo přeci jen málo. Snad vyhrajeme příště na hřišti první Pragovky. Blahopřejeme.

SK Libuš – FA Alexe Zbura   2:13 (0:4)

V dalším domácím zápase jsme se utkali z lídrem naší tabulky. Dobře jsme věděli, jak silný nás dnes čeká protivník. Chtěli jsme po klucích, aby se nebáli hrát, že dnes nejde o výsledek, ale o naší předváděnou hru a nekoukali na výsledek.

Hned od začátku utkání na nás soupeř vlétl, ale my jsme se dlouho dobře bránili a sami podnikali nebezpečné brejky. Jen škoda, že jsme nějaký neproměnili (i když by to na dnešní konečný výsledek nemělo moc velký vlil). Třikrát jsme šli sami na brankáře, pak byl faulován Řízek a měla se kopat penalta, ale sudí odpískal jen přímý kop. Vše bylo stále za stavu 0:0, kdy se v brance překonával Kuba a soupeř si s ním nevěděl moc rady. Ale soupeř měl velký tlak a my jen se štěstím a dobrými zákroky Kuby dlouho drželi nadějný výsledek. Zázraky se nedějí a my v prvním poločase obdrželi (jen) čtyři branky, kdy soupeř neproměnil asi dvacet šancí.

O poločasové přestávce jsme si řekli, že chceme i my dát nějaké branky. Bohužel ve druhém poločase se projevila naše největší slabina a to je rozehrávka od branky. Špatnou rozehrávkou se dostáváme pod velký tlak a většinou naší chybu soupeř potrestá a to se stalo i dnes. Inkasovali jsme zbytečně moc branek, i když na druhou stranu soupeř byl opravdu moc dobrý a řešil většinu akcí fotbalově a hlavně dobře vyřešil zakončení. My jsme v druhém poločase měli silnou pětiminutovku, kdy jsme po hezkých kombinacích dali soupeři dvě branky a mohli další ještě přidat.

Klukům nemohu nic vytknout, celý zápas poctivě odmakali, bohužel dnes proti nám stál soupeř nad naše síly. V bojovnosti nad všemi dnes vynikal Max, kterého bylo plné hřiště a jako správný kapitán strhl i ostatní kluky. Svůj první soutěžní zápas v životě odehrál Roman Supík a musím říci, že si nevedl vůbec špatně, další novic v našem Libušském dresu Martin Mendík si dokonce připsal i obě naše branky. Oběma klukům přeji hodně krásných fotbalových zážitků.

Všichni kluci dnes zaslouží velkou pochvalu za statečný a bojovný výkon. I když jsme dnes prohráli, tak jsme prohráli se vztyčenou hlavou!!!

SK Libuš – SK Modřany   1:1 (0:1)

Sousedské derbíčko jsme zvládli herně, ale bohužel ne výsledkově. Od začátku zápasu jsme si vytvořili územní převahu s množstvím rohových kopů a jiných standardních situací, které však, jak už je naším „dobrým“ zvykem, brankou nekončí. Hosté se snažili o brejkové situace, které jsme buď stačili přerušit či skončily nepřesnou finální částí. Ve dvacátésedmé minutě nás pan rozhodčí obral o pokutový kop po jasném faulu na Ivanča (kopnutí bylo slyšet přes celý stadión), následoval brejk hostů, žlutá za faul pro Hrušku a z následného trestného kopu po několika odrazech dostáváme branku. Místo, aby jsme o tři branky vedli, tak odcházíme do kabin s jednobrankovým mankem.

Do druhého poločasu jsme chtěli vlétnout, stupňovat tempo utkání a samozřejmě otočit výsledek ve svůj prospěch. To první se nám povedlo dokonale, když hned po dvou minutách byl ve vápně opět faulován Ivančo a tentokrát už rozhodčí neváhal a z nařízené penalty Hruška střelou do šibenice srovnal stav utkání. Navíc hosté za nějakou kritiku rozhodčího dostali červenou kartu a šli do deseti. Ovšem, jak to ve fotbale bývá, naše hra se stala spíše profesorská a na bojovné nasazení hostů to bohužel už na změnu stavu utkání nestačilo, i když jsme zahodili minimálně další tři tutové možnosti ke skórování.

Hosté z jediné střely na branku si odváží bod, ale za svoji bojovnost a nasazení ve druhém poločase si jej možná i zaslouží. My jsme si body prohráli v prvním poločase naší koncovkou a v druhém jsme se určitě nevyždímali, tak jak bychom měli. Na závěr hlavní arbitr vyloučil ze střídačky na popud asistenta našeho Voženílka za to, že kopl do tyče na střídačce, aniž by někoho z nich nějak slovně urazil. Bohužel někdy ze strany rozhodčích jsou tyto situace posuzovány absolutně necitlivě a dnes tato dvojice v tomto ohledu vynikala. Smůla je, že na tyto arogantní neumělce, pak doplácí hráči, kteří se v týdnu ženou z práce na trénink a těší se na sobotní zápas, aby vlastně po zápase vůbec přemýšleli, jestli to má nějakou cenu dál s fotbalem pokračovat, ale naštěstí je těch lepších a slušnějších zatím více, tak to jednou za čas musíme přežít.

Další zápas a opět derby a to v sobotu 6.5. od 14:00 na Tempu, tak nás přijďte povzbudit a doufejme, že se i pobavíte dobrým fotbalem.

Nejlepší hráči z pohledu SK:   1. Šupina;   2. Voženílek;   3. Čížek T.