SK Libuš

Jarní sezóna 2023 – Mladší přípravka

Po podzimní části soutěže H3I (ročník 2022), která skončila 5 výhrami a 4 prohrami, a 3 jarních výhrách jsme odehráli dalších 6 mistrovských zápasů. V těch jsme si připsali 4 výhry a 2 prohry a celkově jsme v soutěži skončili na 4. místě za Kunraticemi, Strašnicemi a Uhříněvsí.

Kromě mistrovských zápasů jsme pro méně vytížené hráče domlouvali přátelská utkání, ať už na druhém hřišti souběžně s mistrovskými zápasy nebo s dalšími týmy v okolí.

V sobotu 13.5. odpoledne jsme také v rámci tmelení kolektivu vyrazili společně s předpřípravkou na výlet Modřanskou roklí, přestože ranní mistrovský zápas se Štěrboholy byl nakonec odložen. Společně jsme tak strávili volný čas i mimo hřiště a výlet se všem moc líbil.

Všichni se snažili a zlepšovali a mají tedy za celé jaro velkou pochvalu.

SK Libuš – FK Baník Most-Souš   1:0 (1:0)

V rychlém sledu další utkání, tentokrát s Mostem, který se k nám dojel podívat podruhé a vyšlo to.

Zápas byl od začátku hodně o soubojích než o hezké hře, ale jsem rád, že ho kluci zvládli takticky, i když to nemuselo být drama až do konce, jenže to zakončení, v trénincích dobré, ne super, v zápasech hrůza, na jeden gól potřebujeme deset šancí, což není normální a protivník je schopen udeřit z první chyby směrem k naší brance.

Tentokrát s Davidem v bráně, který si na chvilku odpočinul a jeho zdravé naštvání bylo ku prospěchu, to je jediný post, kde si kluci navzájem konkurují a posouvají se dopředu, od obou i přes branky vidíme pokrok. Od začátku jsme na soupeře vlétli, vytvářeli si tlak, jenže netrefit branku, až po jedné krásné pohledné akci, kterou rozjel Alf posunul na Ondru, ten na Aliho do ulice, kde to krásně převzal a uklidil podél padajícího brankáře. Poté nás podržel David, kdy do půle zlikvidoval pokusy hostů.

V druhé půli přišla změna místo zraněného Alfa a Ondry, i přes změny jsme utkání dohráli do konce s nulou. Nelze říct, že by to byla super podívaná, ale co je doma to se počítá, teď můžu říct, že bohužel poslední výhra v sezóně staršího dorostu. Pochvala i pro Alexe, který si poslední zápasy užívá, bylo vidět, když bylo potřeba držet míč, tak ho udržel a tahal čas, ke vzteku hostů.

Takže chlapci dílky, když to nejde herně musí, to jít srdcem a silou.

FK Roudnice n/Labem – SK Libuš   4:1 (1:0)

Do posledního výjezdu za Prahu jsme nevstoupili ideálně, začali jsme zakřiknutě, báli jsme se hrát, soupeř toho využíval, chodil přes náš líný střed, kde si někteří hráči myslí, když jdou za chlapy, kde se tolik neběhá, že to stačí i tady, bohužel pro ně – NE – nestačí. I přes hrozný začátek jsme se nadechovali a díky zlepšenému pohybu a bojovností jsme částečně dokázali eliminovat schopnosti protivníka.

Za stavu 0:0 jsme mohli dát branku, bohužel pro nás Dorazil dvakrát minul po rohu a z jedné rozehrávky našeho rohu inkasujeme, protože směrem dozadu v plné rychlosti se chtělo jen dvojici hráčů, na rozdíl od soupeře, který naši lenost potrestal. I přesto jsme měli jakési náznaky šancí, ale chyběl větší klid po vypracování.

Do druhé půle jsme vstoupili aktivněji, bohužel opět velice hloupá chyba v zadních řadách, kterou soupeř potrestal. Po každém inkasovaném gólu jsme měli možnost dorovnat, jenže když nejsme schopni trefit branku, nebo lépe řešit situace ve vápně, nemůžeme pomýšlet na lepší výsledek. Kéž by si hráči dovolili jeden na jednoho, jako v tréninku, více si věřili i za nepříznivého stavu, protože hrát se dá s každým, jen to chce mít dole pořádné boule, místo hromady v trenkách! Slovo nejde neexistuje a je to jen o nastavení v hlavě, pokud jdou někteří, že prohrají, tak se neposunou, bohužel doplácíme na šířku a kvalitu kádru, kde není konkurence, dochází k útlumu a uspokojení.

SK Libuš – 1999 Praha   1:2 (1:0)

Prvních patnáct minut bylo z naší strany dost nervózní a tak hosté měli daleko více ze hry. Na naší hře bylo jasně vidět, že už hrajeme o hodně a hlava nám svazovala nohy. Naštěstí po několika podařených akcí jsme se dostali do tempa a začali větrat hostující obranu, která chvílemi nevěděla kam dřív skočit, ale ubránili vše. Až ve 36. minutě přišla naše chvíle, kdy míč putoval po ose Sobotka – Havlák – Kocourek, který umístěnou střelou nás poslal do zaslouženého vedení. Bohužel do konce poločasu jsme skóre nenavýšili.

Druhý poločas jsme chtěli přidat další branky a co nejdříve zápas rozhodnout. To se nám však vůbec nezdařilo, i když vstup byl moc dobrý. Nekola našel na penaltě zcela volného Beneše, který však na poslední chvíli pustil ještě míč za sebe, kde byl obsazený Kocourek a z óóóobr šance nebylo nic. Poté jsme postupně začali hrát(???) to, co jsme určitě nechtěli. Přestali jsme být aktivní, ztráceli jsme míče v kličkování v pomalosti a nepřesnosti nahrávek. Tím se soupeř dostal do hry a naše obrana odolávala hlavně i díky výborně hrajícímu Fr. Růžičkovi podporovanému Bouškou v naší brance.

Skoro v sedmdesáté minutě přišla chyba v naší rozehrávce a trest v podobě vyrovnávající branky. V tu dobu to s námi vypadalo všelijak, ale naštěstí nás vyrovnávající branka probrala z letargie a najednou nás začalo být opět plné hřiště. Hlavně aktivita Stuchlíka s Havlákem strhla zbytek mužstva opět k velkému nasazení a s ní přicházely i naše šance. Nejdříve našel Stuchlíkův centrovaný míč přesně Havláka, který v pádu hlavou zakončil výborně, ale zákrok hostujícího brankáře byl bohužel pro nás famózní a vyrazil míč na roh. Dál jsme soupeře svírali, ale branka ne a ne přijít. Tři minutky do konce hrací doby posunul Havlák míč mezi stopery, kam naběhl Stuchlík, který při kličce na brankáře byl faulován a přišel pokutový kop. Nekolovu střelu však brankář hostí zneškodnil a dorážka Havláka v tísni mířila vedle. Ale ani to nás nesrazilo na kolena a dál jsme hýřili aktivitou.

Přišlo pětiminutové nastavení a náš obrovský tlak, kopali jsme několik rohových kopů. Bohužel ten poslední kopl Stuchlík do rukou nikým neobtěžovaného brankáře hostů a z následného brejku dostáváme druhý gól. Hraje se ještě minutka, ale vyrovnávající gól už nepřišel.

Doslova děsivý konec v náš neprospěch. Fotbal nemá logiku a proto je tak úžasný, dnes však k nám byl neskutečně krutý, kdy jste tři minuty od výhry, pak už se smiřujete alespoň s bodem a ve finále nemáte nic. Musíme makat dál a hlavně vydržet v plné koncentraci celé utkání. Další zápas odehrajeme v neděli 4.6. od 17:00 na hřišti Cholupic.

Nejlepší hráči z pohledu SK Libuš:   1. Růžička Fr.;   2. Kocourek;   3. Stuchlík, Bouška.