SK Libuš

1999 Praha – SK Libuš   2:0 (1:0)

Utkání začalo z obou stran velmi opatrně a obě mužstva spíše čekala, co udělá ten druhý. Postupně se však hra začala rozjíždět a s tím i festival našich nevyužitých šancí. V osmnácté minutě po naší chybě kopali domácí svůj do té doby druhý roh a po jeho zahrání se nádherně hlavou prosadili střelou do šibenice a šli do vedení.
Od této chvíle se ještě více věnovali obranné činnosti a my dobývání jejich svatyně. Jen za první poločas jsme měli devět šancí a z toho pět tutových, ale branku jsme nedali.

Druhý poločas se odehrál z 80% na polovině domácích, ale domácí branka byla pro nás doslova zakletá. Spálili jsme opět minimálně pět příležitostí a když už byl brankář překonán, tak stačili domácí odkopnout míč z brankové čáry. Náš dnešní zmar měl vyvrcholení ve druhé minutě nastavení, kdy jsme kopali rohový kop a do vápna šel i brankář Kořínek, bohužel míč letěl na přední tyč, kdy ho domácí stačili odehrát a z půlky hřiště nám dali do naší prázdné branky druhý gól.

Dnes je to opravdu ztráta tří bodů, ale z jasné převahy a množství obrovských šancí jsme nic nevytěžili a když nedáš gól, tak prostě nevyhraješ. Navíc domácím dost značně pomáhal svými výroky i HR, který jim odpustil minimálně dvě penalty a jakýkoli kontakt pískal proti nám, což domácím maximálně vyhovovalo v jejich zdržovací taktice, která jim nakonec přinesla tři body.

Dnes nemůžeme našim hráčům nic vytknout, kromě zakončení, kde jsme totálně selhali. Musíme se soustředit na další utkání, které nás čeká v sobotu 5.11. od 10:15 na našem stadiónu, kdy přivítáme soupeře z Cholupic.

Nejlepší hráči z pohledu SK Libuš:   1. Šupina;   2. Nekola ;   3. Klimeš, Vrzal

SK Libuš – FK Roudnice n/Labem   0:3 (0:0)

V domácím utkání ve sváteční den jsme přivítali kvalitního soupeře. Věděli jsme, že nás čeká soupeř, co má nejlepší obranu v soutěži a jsou nahoře, přesto jsme si věřili, že přijde lepší výsledek, ale hlavně předvedená hra.

Bohužel hned na začátku přišla smolná situace, kdy Vojta špatně zpracoval, soupeř šel do brejku a stíhající Ondra při snaze o vypíchnutí míče brnknul útočícímu hráči o nohu, následovala červená karta, která kluky nakopla, hráli týmově jeden za druhého. Soupeře jsme se snažili i v deseti do ničeho nepustit a až na výjimku se nám to v půli povedlo, mohli jsme i dát branku, ale neřešili jsme to ideálně, když už nám to vyšlo, tak jsme trefili kamaráda před branou, ale výkon z první půle nám dával naději, že bychom mohli z utkání i v oslabení něco vydolovat.

Do druhé půle přišla změna za čerstvého Dana, opět díky napadání jsme si mohli vytvořit nějaké to zakončení, ale i přes snahu kluků to nevyšlo. Pak přišla ztráta Alfa, který vydržel oproti původním odhadům dvojnásobek, bohužel jeho význam byl vidět hned v následující situaci, kdy jsme se nechali trestuhodně strhnout při rohu na přední tyč a na zadní nám tam dokráčel skórující hráč, nikým nehlídán, OPĚT! Soupeře branka uklidnila a snažil se držet míč, pro nás to bylo o běhání, i tak jsme se snažili využít okénka, po jednom z rohů jsme trefili břevno, bohužel to byl zlom, v deseti jsme to více otevřeli, což byla voda na mlýn pro rychlé kontry protivníka, který na to měl hráče.

Po další standardní situaci z půle soupeře přišlo rychlé přenesení míče, kde chyběl Tom, soupeř vyřešil situaci z křídla přihrávkou pod sebe, Kami při snaze odehrát míč do bezpečí trefil pouze holení a skončilo to v naší síti. Ano je ta chyba, opět po standardní situaci z hloubky soupeřovy poloviny. Třetí pohroma přišla dvě minuty po druhé. Nepovedený výkop jsme na půlce neudrželi, přišla přihrávka na hráče, kterého jsme před vápnem zastavili za cenu záchranné brzdy, exekutorovu střelu, která šla mimo, Jirka srazil před sebe, kde celou situaci ukázkově dohrál Poborský, na rozdíl od našich bránících a bylo hotovo.

Všechny tři branky po standardní situaci = levné obdržené branky, podzimní prokletí pokračuje a ukazuje se, že rozdíl mezi přeborem a divizí je obrovský, hlavně v koncentraci a umění rozhodovat se správně, jak v obranné či útočné fázi, tam se stále učíme. Přál bych si, aby si kluci vzali vše pozitivní z utkání, z negativních momentů se poučili a neopakovali chyby.

Takže pochvala za týmový výkon, na který lze navázat a příště bez hrubých chyb a s klidem v koncovce. Hlavy vzhůru!

Sokol Dolní Počernice B – SK Libuš B   1:3 (0:1)

Prvních patnáct minut patřilo jasně domácím, ale jejich převahu jsme přežili bez úhony a poté se hrál až do konce vyrovnaný zápas se šancemi na obou stranách.
V proměňování jsme byli úspěšnější a tak si vezeme z posledního zápasu podzimu zaslouženě tři body.

SK Libuš B – TJ Praga B  2:7 (1:1)

Dnes zasloužený dík patří klukům z kádru A týmu, kteří ač po ranním utkání či zranění nastoupili, aby jsme toto utkání mohli vůbec odehrát, jelikož hráči z B týmu se z různých důvodů a nezájmu na zápas omluvili.

O konečném debaklu, rozhodlo posledních deset minut, kdy nám došly síly a soupeř nám nastřílel tři branky.
Další a zároveň poslední utkání podzimní části odehrajeme v pátek 28.10. od 10:30 na hřišti D. Počernic.