SK Libuš

1999 Praha – SK Libuš   2:4 (1:1)

Domácí zvolili místo trávy na Děkance UMT na Motorletu a naštěstí nefoukalo, tak se dalo hrát a fotbal nemusel ničím trpět. Nám se dařilo prvních patnáct minut a hned v sedmé minutě po dlouhém autu Hrušky se střelecky prosadil Hartl. Postupně jsme však vyklízeli pole a domácí přebrali iniciativu. Hráči domácích jsou sice skoro všichni věkově nad třicet, ale míč jim problém vůbec nedělá a na krok líní též nejsou a tak nás místy ve všem doslova školili. Byli jasně lepší v kombinaci, práci s míčem a i v pohybu bez něj, tak jsme museli několikrát jejich akce zastavovat jen za cenu faulů. Z nich vyplývající standardní situace byly pro nás velmi nebezpečné a po jedné z nich ve třicáté minutě přišlo dokonce vyrovnání, kdy dnes ne příliš jistý Bouška v naší brance boxoval míč, který se dal chytat do koše a to tak nešťastně, že míč přistál u nohou domácího hráče, pro kterého už nebyl problém trefit naší prázdnou branku. Tři minuty nato nám domácí dost pomohli, když jejich hráč sice v souboji o míč, ale zcela zbytečně nakopl zezadu Ivanča a viděl červenou kartu. V jednom jsme dnes byli jednoznačně lepší a to v disciplíně na hřišti. Do konce poločasu se hrálo nahoru-dolu a na hře nebylo znát, že jsou domácí v deseti.

O poločasové přestávce se určitě moc nechválilo a hlavně se zdůrazňovaly věci, ve kterých se musíme zlepšit. Do druhého poločasu jsme doslova vlétli a hned po čtyřech minutách po nádherné kolmici Hrušky na Hartla a jeho sólu na domácího brankáře, však nepřišlo zakončení, ale ještě posunutí doleva na nabíhajícího Berana, který uklidil míč do prázdné branky. Skvostná akce. Dál jsme byli lepším týmem, ale domácí využívali každé možnosti, aby ohrozili naší branku. Po hodině hry přišla velká chyba Krejči v rozehrávce, po které vynikl svým zákrokem Bouška, ale Ivančo o míč znova přišel a z následné střely si Bouška srazil nešťastně míč do vlastní sítě a bylo vyrovnáno. Navíc se Bouška při zákroku zranil a za malou chvilku musel do branky Tůma, který však neudělal žádnou chybu a udržel čisté konto. Domácím již pomalu, ale jistě začaly docházet síly a tak se na jejich branku valil jeden útok za druhým a po kolmici Hrušky se prosadil nádhernou střelou Ivančo a vrátil nám opět vedení. Dál naše šance přibývaly a naštěstí pro nás jsme ještě alespoň jednu proměnili, když Hruška po nahrávce od Havláka vymetl všechny pavučinky v soupeřově brance. Další z možností jsme již neproměnili a tak stav utkání zůstal nezměněn. Důležité tři body, ale domácí byli první poločas a dokud měli síly v poločase druhém, výborným týmem. Nám se fotbalově první poločas moc nepovedl, ale druhý už byl malinko dle našich představ, kdy jsme zlepšili pohyb bez míče a začali více kombinovat, což nakonec o našem zaslouženém vítězství rozhodlo.

Po podzimní část jsme skončili se sedmnácti body na šestém místě. Všem naši fanouškům moc děkujeme za jejich přízeň a přejeme hodně vánoční pohody a zdraví a štěstí v roce 2018.

Nejlepší hráči z pohledu SK Libuš:  1. Hruška;   2. Hart;   3. Růžička, Ivančo

SK Libuš – SK Zbraslav   3:0 (0:0)

Po remíze na Př. Kopanině nás čekal na domácím hřišti velmi těžký soupeř – SK Zbraslav. Velmi těžký byl i terén, ale ten byl stejný pro obě mužstva.

Hostům však moc nevadil a začali výborně. Dobrým pohybem a kombinací nás přehrávali a my jsme byli pod velkým tlakem. Nám se hra příliš nedařila, báli jsme se hrát a jen jsme nakopávali a to byla voda na mlýn soupeře. Vyložené šance však hosté neměli, jen pár závarů v našem vápně většinou po standardních situacích. My jsme se začali postupně zvedat, naše hra se zlepšovala, ale šance jsme také neměli. Jen výborná střela Michala skončila na břevně hostů.

Ve druhém poločase jsme se potřebovali zlepšit a to se nám podařilo. Lépe jsme se pohybovali a po rychlých kombinacích jsme se dostávali do nebezpečných brejků. Hned první po kolmé přihrávce Vaška Sam proměnil. Začali jsme si více věřit a proto naše hra byla velmi dobrá. Soupeř byl sice více na míči, ale naše obranná fáze byla výborná. Velmi dobře jsme dostupovali hráče soupeře a nedali jim prostor k jejich kombinační hře. Ze získaných míčů jsme podnikali rychlé kontry a dostávali se do šancí. Další branka však padla po našem rohu, kdy odražený míč získal Gába a tvrdou střelou zvýšil naše vedení. To už vypadalo velmi dobře, ale hosté se nechtěli vzdát a snažili se zápas otočit. Přežili jsme několik šancí a naše obrana pracovala na výbornou a velmi obětavě. Tentokrát nám vyšlo i střídání a noví hráči oživili naši hru. Nakonec Dimo krásně hlavou zvýšil naše vedení po přihrávce Sama. Výborný zápas gradoval, ale skóre už se neměnilo. Náš výborný výkon ve 2. poločase rozhodl zápas, možná pro hosty příliš kruté, ale takový je někdy fotbal.

Borci byli jste skvělí, dík moc. Nyní nás čeká boj o druhé místo na horké půdě v Bohnicích, tak se těším a věřím, že to zvládnem.

FK Újezd n/Lesy – SK Libuš   1:4 (1:2)

K posledním podzimnímu zápasu jsme jeli na Újezd. Jaké bylo pro nás překvapení, když teprve 45 minut před zápasem konečně někdo přišel a pustil nás do kabiny, aby se kluci mohli v klidu převléci, další nemilé překvapení bylo hřiště, které bylo totálně podmáčené a místo trávy bylo všude bahno. Ale terén byl pro obě mužstva stejný a tak se nikdo nemohl na nic vymlouvat.

Zápas jsme začali jako mistři světa, nikdo se nechtěl ušpinit a to bojovnému celku domácích, který na nás hned od začátku vlétl, naprosto vyhovovalo. Než jsme se rozkoukali, tak jsme hned v první minutě, po naší minele a špatné rozehrávce, prohrávali 0:1. Nechytli jsme začátek utkání, domácí jezdili po zadku, bojovali o každý míč a nám chvilku trvalo, než jsme si zvykli na domácí důraz a hlavně terén. Po hrůzostrašné čtvrthodince zápasu kluci začali hrát, vyrovnali se domácím v důrazu a hlavně nám začal fungovat střed hřiště, kde jsme získávali odražené balóny a tím se dostávali do tlaku. Jak to už na podzim bývá, tak zahazujeme spousty šancí a dnes tomu nebylo jinak :-(… Za prvních dvacet minut jsme byli asi 15 krát v offsidu a nutno podotknout, že úplně zbytečně. Kluci si to špatně hlídali a i balóny přicházely pozdě. Po dobrém vysokém napadání rozehrávky soupeře dobře vystihl přihrávku Dom, který umístěnou střelou k tyči ve 27. minutě srovnal na 1:1. O další dvě minuty nám konečně vyšla kolmá nahrávka a Péša tváří v tvař domácímu brankáři nezaváhal a prostřelil jej – 1:2. Tak i skončil první poločas a v kabině si bylo hodně co vysvětlovat..

Trochu se zvýšil hlas, ale hlavně jsme klukům kladli na srdce, aby byli důraznější a míč chodil rychle od nohy, aby nedali zbytečně domácím možnost je dohrát. Což se bohužel v celém zápase dělo, ale takový je fotbal a my určitě nebudeme nikde za otloukánky!!! Druhý poločas už byl v naší režii, kluci zlepšili pohyb, byli důrazní a zbytečně nedrželi balón, ale právě naopak – naše hra se zrychlila a soupeř nás už nestíhal. Těžký terén se podepsal na fyzičce domácích, který postupem času odpadli. Od 40. minuty se hrálo jen na jednu branku a to domácí. Po několika neproměněných nájezdech na brankáře (kdy jsme šli sami i dva na brankáře, ale kluci to vyřešili špatně a místo branky se pískal offside). Lajdácky jsme šance zahazovali. Klid a pojistku přidal až Alf a my se dostali do vedení 3:1. Na hřišti jsme už dominovali. Trochu vzruchu přinesl ostrý skluz zezadu na Davida, který byl dohrán po rozehrávce. Po následném našem útoku a dalším vysunutím na Péšu, byl ve vápně střet Péši s domácím brankářem. Normální šprajc o balón, kdy centimetry rozhodovaly, kdo bude u balónu dříve. Bohužel pro nás tam byl o chloupek dříve domácí brankář a následný střet přes balón odnesli oba kluci zraněním a nakonec ani jeden dnešní zápas nedohrál. Co pak následovalo moc nechápu, férový normální souboj o balón, žádný zákeřný faul (jaký předvedli domácí ani ne před minutou) rázem proměnil už tak nepřátelské prostředí v hysterické výjevy proti všemu a všem z Libuše :-(… a to i po zápase, kdy domácí hrdinové z řad tatínků sprostě nadávají malé holčičce a ženám a pak se ještě chtějí prát, když je upozorním na jejich nevhodné chování, mi přijde hodně úsměvné :-))) No nic, nejsme asi moc oblíbený klub :-)))
Doufám, že domácí brankář, který odjel do nemocnice je v pořádku a nic vážného se mu nestalo. Poslední naší branku v dnešním zápase přidal Žeňa a my se radovali z výhry 4:1.

Kluky dnes musím pochválit za druhý poločas, který odehráli, jak jsme si představovali. Na druhou stranu mně pěkně naštvali za přístup a bojovnost v prvních deseti minutách!!

Krátké video:

SK Libuš – SC Radotín   0:1 (0:0)

Bohužel jsme museli toto utkání odehrát v dost slátané sestavě. Zrovna se sešlo vše špatně a zranění, trest a pracovní povinnosti nám vyřadily osm hráčů. Šli nám teda pomoci kluci z dorostu a byla to pro ně zkouška do dalšího fotbalového života.

První poločas se hrál za územní převahy hostů, ale šance byly na obou stranách a tu největší měl Hartl, ale trefil jen vybíhajícího brankáře. U největší šance soupeře se zase zaskvěl výtečným zákrokem Bouška v naší brance. Kluci se sice snažili, ale při hře směrem dopředu jsme až moc nahrávek zbytečně kazili a tak více práce měla naše obrana dirigovaná dnes velmi dobrým Růžičkou.

Druhý poločas byl ještě více v převaze hostů, ale obrana s vynikajícím Bouškou v naší brance nás držela stále na jednom bodíku. Bohužel šest minut před koncem využili hosté propadu na naší pravé straně a z krásného brejku se ujali vedení. My jsme se ještě zvedli a hnali se za vyrovnáním, kdy byl ve vápně i Bouška, ale k naší smůle střely Hartla a Ivanča v brance neskončily a tak jsme tentokrát bez bodu. Dnes to bylo na remízu, ale jen bojovnost nestačila a tak hosté zvítězili asi zaslouženě. Troufnu si říci, že být aspoň o polovinu chybějících hráčů více, tak byl výsledek úplně jiný.
Další a tím i poslední utkání podzimní části odehrajeme v pátek 17.11.2017 od 16:00 na UMT Motorlet s mužstvem 1999 Praha.

Nejlepší hráči z pohledu SK Libuš:   1. Bouška;   2. Růžička;   3. I­vančo