SK Libuš

ČAFC Praha – SK Libuš   3:2 (2:1)

Po delší době nás čekal mistrovský zápas, takže jsme se těšili. Umělka na ČAFC nic moc, ale já jsem se těšil. Začali jsme dobře, hráli jsme po zemi a rychle dopředu, ovšem kromě pár rohů a pokusů žádná šance. Domácí se začali zvedat ve svém výkonu a hlavně jejich důrazný a vysoký útočník dělal naší obraně velké starosti. První šanci neproměnil, ale my jsme přestali hrát a tak se dostavil trest v podobě dvou branek v naší síti. První gól padl po rohu – míč se vrátil před naší branku a tam volný hráč zakončil hlavou. Druhý gól po ztrátě na středu hřiště – krásná střela do břevna a u míče byl dříve domácí útočník. Vypadalo to s námi zle, nehráli jsme, ale jen nakopávali, prohrávali osobní souboje a vypadalo to na debakl. Naštěstí po dobrém napadání Sama a Voži jsme dali kontaktní gól a zůstala nám naděje.

Ve druhém poločase jsme se zlepšili, ale nedařilo se nám v koncovce. Šance jsme nedali, naopak domácí zvýšili své vedení po našem zaváhání ve středu hřiště. Bojovali jsme, ale štěstí se od nás odvrátilo a domácí několikrát podržel výborný brankář. Až do konce jsme byli blízko vyrovnání, ale podařilo se nám jen zmírnit prohru, po pěkné akci Sama s Gábou. V závěru se hrálo ve vápně soupeře, kde byl i Houdas, ale prohru jsme neodvrátili. Je to škoda – myslím, že bod jsme si zasloužili, i když náš výkon v 1. poločase nebyl vůbec dobrý.

Do konce soutěže chybí 4 zápasy a tam se ukáže, jestli budeme hrát v čele tabulky nebo v její druhé polovině.

SK Libuš – FA Praha   10:0 (6:0)

V dalším zápase jsme doma přivítali kluky ze Střížkova. Před zápasem jsme kluky upozorňovali, že nesmějí soupeře podcenit a hrát pořád naplno.

Soupeř do začátku utkání nastoupil pouze v deseti (a to ještě s dvěma kluky z mladšího dorostu), když jsem se trenéra hostů zeptal, jestli je to v pořádku a normální hrát se staršími kluky soutěž pro starší žáky, tak mi odpověděl, že je vůbec rád, že se mu tým sešel a že nechtějí od nás dostat moc branek a že vlastně můžeme být rádi, že se bude zápas hrát!!! Nemám problém hrát proti starším klukům, ale přijde mi to hodně zvláštní v nejvyšší pražské soutěži a je jen otázkou, proč tedy vůbec soutěž přihlašují, když nemají dostatek kluků. Po pár minutách dorazil i jedenáctý hráč soupeře a tak se hrálo…

Hned od úvodu utkání bylo zřejmé, že naši kluci mají ve všem navrch. Snažili se na těžkém terénu hrát kombinačně a celkem se jim to i dařilo, měli jsme rychlý přechod do útoku, dobře se pohybovali a nikdo zbytečně nedržel balón.

Ve čtvrté minutě jsme se dostali Domem do vedení 1:0. Kluci dál makali, ale dlouho jsme se nemohli prosadit podruhé, až přišla 16. minuta a poprvé v zápase se trefil Kuba – 2:0. Hned o tři minuty se znovu trefil Dom – 3:0. Kluci nás dál bavili dobrou hrou a hráli pořád naplno, odměnou jim byla čtvrtá branka, kterou střelil Péša – 4:0. O chvilku později se trefil i Alf – 5:0 a poločasové skóre uzavřel znovu Péša – 6:0.

V kabině jsme kluky nabádali, ať hrají pořád stejně, ať se nekoukají na výsledek a už konečně odehrají zápas vzadu s nulou. Druhý poločas probíhal stejně jako ten první, náš stálý tlak, který vyústil v naše šance, ale bohužel i dnes jsme zahodili i ty největší, které snad ani zahodit nejdou. Péša obejde stopera, udělá kličku i brankáři a pak netrefí prázdnou branku (na jeho obhajobu – měl balón na levou nohu a hrál správně levou nohou, žádné přehazování na pravou, kterou by se trefil). Další naše šance, kdy centr letí před branku na Zrziho, který stojí na brankové čáře a hlavou trefí tyč úplně prázdné branky a mohl bych pokračovat dál. Další branku jsme tak přidali až ve 45. minutě, kdy jsme měli po faulu ve vápně možnost zahrávat pokutový kop. Míč si vzal Kuba, rozběhl se, zakopl a prostřelil překvapeného brankáře :-) 7:0. Další svou branku přidal Péša, který si dnes připsal (pouze) hattrick – 8:0. O dvě minutky později se trefil i náš kapitán Beny, který se prosadil hezkou střelou za vápnem na 9:0. Naší poslední branku v dnešním zápase dal Kuba – 10:0, který stejně jako Péša dal dnes hattrick a oběma klukům k hattricku velmi gratuluji, jen více takových fotbalových chvilek.

Dnes všichni kluci zaslouží velkou pochvalu, jak zápas zvládli a poctivě celý odmakali. V celém utkání kluci pouze jednou odkopli balón, jinak vše řešili fotbalově a z toho mám velkou radost, že se nebojí hrát a hlavně chtějí balón konstruktivně rozehrát a ne ho jenom odkopnout.

Děláte nám velkou radost kluci, jen tak dál!! Ale nezapomínejte na to, že se máme pořád co učit, ale hlavně se chceme pořád zlepšovat!!!

SK Libuš – TJ Praga   2:3 (2:1)

Po nevydařeném utkání v Přední Kopanině, kde jsme propadli ve všech aspektech hry, nás doma čekalo velice důležité utkání s posledním týmem TJ Praga, ve kterém jsme potřebovali naplno bodovat, abychom se nepropadli na dno tabulky. Utkání nezačalo podle našich představ a soupeř byl v prvních minutách lepším týmem, což také potvrdil a hned v páté minutě se mu podařilo proměnit jednu ze šancí a dostat se do vedení. Naštěstí nás branka nepoložila, ale spíše nakopla a naše hra se začala pomalu zvedat a od patnácté minuty do konce poločasu jsme byli lepším týmem. Po několika neproměněných šancích jsme zahrávali trestný kop, který velice dobře rozehrál Kroužecký a balón posadil na hlavu Barnetovi, který se nemýlil a těsně před koncem poločasu ve 38. minutě vyrovnal na 1:1. A to nebylo vše, hned po rozehrávce se nám podařilo získat míč a po průnikové přihrávce Brettschneidera se uvolnil Pešek, který skvěle zakončil, a tak se nám ve 39. minutě podařilo dvěma slepenými góly v závěru poločasu utkání otočit v náš prospěch.

Po přestávce jsme se snažili udržet balón na našich nohách, což se nám také dařilo a asi do 70. minuty jsme byli aktivnějším týmem, ale bohužel se nám nepodařilo vstřelit další branku. S přibývajícími minutami nám docházely síly, začali jsme chybovat a soupeře pustili do hry. V 79. minutě tak přišel krutý trest v podobě vyrovnání na 2:2. Hráči chtěli zápas strhnout ve svůj prospěch a v první minutě nastavení po rozehraném trestném kopu a zakončení Kondelíka soupeř vykopával z míč brankové čáry. Po dalším našem útoku se soupeři podařil brejk, který skončil rohovým kopem (těžko soudit, ale podle mě to měl být odkop od brány). Všichni čekali konec utkání, jelikož se hrála 3. minuta nastavení, a tak jsme potřebovali balón odehrát do bezpečí, ale hráč který roh rozehrával, míč vykroutil přímo do zadní šibenice. Následné zklamání nelze popsat. V utkání jsme byli malinko lepším týmem, remízu bychom brali, ale porážka neodpovídá předvedené hře.

SK Libuš – AFK Slavoj Podolí   0:5 (0:2)

O osudu utkání rozhodla skoro hned třetí minuta, když Krejča stahoval k zemi pronikajícího hostujícího útočníka, ten si však loktem udělal prostor (Krejčovi zlomil nos) a šanci proměnil. Hosté navýšili skóre v pětadvacáté minutě a byli ve všem lepším týmem. Nás toto vedení paradoxně uklidnilo a začali jsme hrát to, co jsme měli v plánu od začátku zápasu, ale bohužel bez brankového efektu. Tu největší šanci zlikvidoval Hartlovi skvělým zákrokem hostující brankář, který byl po celé utkání hostům velkou oporou, což se bohužel dnes o našem brankáři říci nedá. Další pohroma přišla pět minut před koncem poločasu, kdy v situaci dva na dva si Hartl špatně předkopl míč, šel skluzem do souboje a i když to byl šlapák na míč (možná trefil i soupeřův kotník), tak přišla pro nás další nepochopitelnost v podání hlavního rozhodčího a to červená karta v jeho ruce. Nejen všichni diváci, ale i hosté byli překvapeni a my šli do deseti, což proti tak silnému soupeři už byla velká potíž.

Výkon hlavního arbitra nám není svěřeno hodnotit, ale z našeho pohledu zápas dost podstatně ovlivnil v náš neprospěch, ale i takový je fotbalový život a nutno podotknout, že hosté vyhráli zcela zaslouženě a ne jen díky chybným verdiktům arbitra, ale hlavně svým větším umem a skvělým pohybem a kombinací. Dnes jsme propadli doslova ve všem, individuální chyby, málo pohybu bez míče, u některých i velmi chabé nasazení a propad v taktických pokynech, to vše zapříčinilo tento domácí debakl. Musíme se sebrat a poslední čtyři kola nahrát, co nejvíce možných bodů, ale bez většího nasazení, chutě, poctivého přístupu a bojovnosti celého týmu, to může být hodně složité. Věřím, že kluci zaberou a po podzimní části budeme alespoň ve středu tabulky a ne v její spodní části. Další zápas nás čeká v neděli 29.10. od 14:30 na hřišti AFK Slivenec.

Dnes malinko vyčníval Jakub Voženílek, který druhý poločas zahodil tři šance, ostatní podprůměr.
Nejlepší hráči z pohledu SK Libuš:   „NIKDO“