SK Libuš

SK Libuš – Sokol Dolní Počernice   5:0 (2:0)

V neděli odpoledne k nám přijeli opět o hodně menší a mladší soupeři, tentokrát z Dolních Počernic. Jejich hlad po utkání byl znát už před zápasem, protože když my vycházeli na hřiště k předzápasovému rozcvičení, oni už odcházeli ze hřiště, mimochodem velice dobře připravenému, k taktické poradě před zápasem, která jim stejně nakonec nebyla nic platná. Nám se ze zdravotních důvodů omluvili Fanda, Šimon, Beny, Oto a Rony a stále ještě Karlos, jinak byla většina hráčů našemu trenérskému týmu k dispozici. Zde je nutno napomenout vedoucího mužstva, který přišel krátce před začátkem zápasu a ani se neomluvil.

Od prvních minut byla znát naše převaha a soupeř se dostával přes půlící čáru jen náhodnými odkopy a my měli opět několik jasných brankových příležitostí, které naši útočníci opět nedokázali proměnit. Později se nám podařilo po jednom z našich rychlých protiútoků Filipem vstřelit vedoucí branku a my si mysleli, že se hra uklidní a naši hráči svou převahu vyjádří dalšími brankami do sítě soupeře. Naopak opět nefungoval střed zálohy hlavně směrem dozadu, většina hráčů začala míč místo nahrávek vodit, útočníci nechtěli kombinovat a pracovat pro kolektiv, všech pět se jich snažilo prosadit se sám a výsledkem bylo několik zbytečných ztrát a z toho plynoucích šancí soupeře ohrozit naší branku. Protože se nedařilo ani brankáři při chytání jednoduchých míčů a ani v rozehrávce nebyl dnes zrovna v nejlepší kondici, vymyslel nějakou šanci soupeře i on. Naštěstí se útočníkům soupeře dařilo zakončení ještě hůře než nám a proto jsme žádnou branku neobdrželi, i když proti silnějšímu týmu by to byl asi problém. V poslední minutě první půle se míč po centru Miloše od Lukyho hlavy odrazil před branku soupeře, kde stál osamocený Ondra a míč dorazil do sítě – 2:0 a pískal se poločas.

Od začátku druhého poločasu se náš zmar ještě zvětšil a soupeři se dařilo celkem bez problémů přecházet půlící čáru a ojediněle ohrožovat i naši branku. Postupem času začaly soupeři ubývat síly a naše převaha byla ještě o něco větší, než na začátku prvního poločasu, ale s proměňováním šancí jsme dnes měli veliký problém. Po Adamově narážečce z první přes celé vápno vstřelil třetí náš gól Srbák, čtvrtý po dorážce centru z pravé strany znovu Filip D. a pátý gól vstřelil Luky po dorážce po našem rohu z levé strany. Celkem tedy 5:0, ale z dvaceti jasných šancí by jich v brance mělo skončit víc. Tentokrát jsme si branku dostat ale i zasloužili a jen neschopnost soupeře nás ochránila. Výkon dnes nic moc, ale opět vítězství, opět s nulou vzadu.

Výborně blahopřejeme, jen tak dál.

TJ Ruzyně – SK Libuš   8:2 (0:0 3:0 3:0 2:2)

V neděli odpoledne jsme odehráli druhé soutěžní utkání během jednoho víkendu. Tentokrát jsme hráli na horké půdě domácí Ruzyně.

První čtvrtina utkání byla z obou stran velmi dobrá a šance střídala šanci. Ale obrany i brankáři obou mužstev dokázali všechny šance eliminovat a tak byl po prvních patnácti minutách výsledek, na mladší přípravku až překvapivý, 0:0.

Druhá a třetí část vyšla pro naše borce opět střelecky naprázdno. Ke vstřelení gólu nám dost často chybělo i to pověstné fotbalové štěstíčko. Soupeř naopak některé své šance využil a tak po třech čtvrtinách vedl 6:0.

Kluci zápas ale znovu nezabalili a ukázali, že v nich bije srdce libušských bojovníků! Nechtěli se smířit s tím, že by domu odjeli s nulou na položce vstřelených gólů a v poslední části byli lepším týmem na hřišti. Střeleckou smůlu se podařilo prolomit Martinovi a hned posléze náš druhý gól přidal Dan. Jen škoda, že už se nikdo další z kluků nepřidal. Ale i tak patří klukům potlesk za snahu, a to hlavně ve čtvrté čtvrtině utkání!!!

Utkání nakonec skončilo 8:2 pro domácí, ale i tak jsme mohli odjíždět z Ruzyně s hlavou nahoře. Fotbal přece hrajeme především pro zábavu a ne jenom pro výsledky!!!!

Další soutěžní zápas odehrajeme v sobotu 5.11. (pro mě v nepochopitelném brzkém ranním čase) v 8:15 na hřišti Uhelných skladů.

SK Libuš – TJ Sokol Bílá Hora B   8:6 (4:1)

Vyrovnaný zápas, kde o výsledku rozhodla lepší koncovka našeho týmu.

V rámci týmového ducha je potřeba poděkovat i hráčům, kteří se tentokrát nedostali moc do hry, za podporu kamarádům – spoluhráčům.

SK Libuš – AFK Slavoj Podolí   2:4 (2:1)

Utkání jsme začali velmi špatně a hned v páté minutě nás hosté potrestali – po zbytečné ztrátě míče na naší půlce a rychlém brejku šli do vedení. To nás zmrazilo ještě více a naše mužstvo působilo dost rozpačitým dojmem. Naštěstí jsme se po čtvrt hodince hry začali probírat a od dvacáté minuty jsme už byli pány na hřišti. Naše hra byla v tempu se spoustou velmi dobrých kombinačních akcí, které hosty přiváděli hodně do úzkých. Ovšem náš podzimní problém je KONCOVKA, co vše dokážeme zahodit, je někdy až neuvěřitelné. Ve třicátédruhé minutě byl v jasné šanci sražen zezadu Vašek a Hruška z penalty vyrovnal. Za dalších pět minut kopl Hruška z pravé strany trestný kop a Tomáš Čížek strhl vedení na naší stranu a to zcela zaslouženě. Hosté se dostali na dostřel naší branky jen zřídka (to ještě díky dnes velmi špatnému výkonu pana rozhodčího, kterému se utkání moc nepovedlo spolu s AR1, ale zápas jsme si prohráli sami) a naší branku ohrozili jen střelou z trestného kopu. Výčet našich jen těch největších šancí za první poločas je o dost větší – Dukátovu střelu vyráží hostující brankář na břevno, Stuchlíkovi reflexně vyráží nádhernou hlavičku, Hruška v jasné šanci míří do tyče, Šupina zcela sám hlavičkuje pár centimetrů vedle, Nekolovu střelu vyráží brankář na roh a únik Nekoly s Moravcem dva na jednoho skončil rohovým kopem. Další akce a střely stačil soupeř buď zblokovat nebo končily vedle soupeřovy svatyně.

Druhý poločas jsme začali, jak přes kopírák toho prvního a tentokrát už ve třetí minutě, opět po naší ztrátě na polovině hřiště, nám hosté z brejku dávají vyrovnávací branku, ale nutno podotknouti, že bohužel pro nás minimálně z metrového postavení mimo hru!!! Dál soupeře přehráváme, naše chuť a nasazení je obrovské, ale ani jedna z dalších mnoha šancí brankou neskončila, soupeř nás po dvou závarech v našem pokutovém území dvakrát dorazil a o osudu zápasu bylo rozhodnuto. Stále děláme velké hrubky v defenzívě a bohužel dnes nás ani brankář nepodržel a v proměňování šancí se není třeba dále nijak vyjadřovat. Co k dnešku – hra velmi dobrá, výsledek krutý.
Další utkání odehrajeme v neděli 30.10. od 14:30 na hřišti Slivence.

Nejlepší hráči z pohledu SK:   1. Dukát;   2. Nekola;   3. Moravec