SK Libuš

SK Libuš – TJ Junior Praha   0:1 (0:0)

Další podzimní zápas jsme sehráli na domácím hřišti proti velice nepříjemnému týmu Junioru. Několik našich hráčů bylo zraněných nebo nemocných a tak dostali šanci i další hráči z lavičky. Luky a Bi si byli v sobotu zkusit zahrát za mladší dorost a byli velice překvapeni, jak se musí ve vyšších soutěžích běhat a bojovat od začátku do konce utkání. Protože ani Šimonova třísla nebyla úplně v pořádku, na stoperu spolu hráli Pavel s Fandou a sehráli celkem podařené utkání. Stejná věc se ovšem nedá říci o většině hráčů hrajících směrem dopředu a už vůbec ne o útočnících, kteří zahazují jasné střelecké příležitosti a nejsou ochotni podrobit se konstruktivní kritice trenérů, kteří se jim snaží vysvětlit, že takhle se velký fotbal hrát nedá. Nakonec bych ještě zmínil Milošovo provinění (návštěva šatny soupeře v poločasové přestávce), které si vyřídíme v týdnu na tréninku a o jeho postihu (trestu) budete všichni včas informováni.

Zápas jsme znovu začali celkem velkým náporem, ale opět se nám nepodařilo proměnit několik úvodních šancí (Filip D., Michal, Bi, Žeňa…) a soupeř se začal postupně dostávat do hry. Hra se v průběhu prvního poločasu přesouvala velice rychle od jedné branky k druhé a jak bylo postupem času znát, některé naše individuality již na vyšší tempo hry prostě nestačí a budou muset hlavně v tréninku hodně přidat. Nedařilo se nám ani při rozehrávce ve středu hřiště a to, co předváděl velice ambiciózní pomezní laik soupeře při mávání ofsajdů, se nedá ani slušně popsat. Do poločasu žádná branka nepadla a do kabin se šlo za bezbrankového sta­vu.

Do druhého poločasu jsme nastoupili s drobnými změnami oproti původní sestavě a čekali, že se naše hra hlavně směrem dopředu zlepší. Opak však byl pravdou. Odborník soupeře na lajně stále mával, jak a co se mu chtělo, hlavní rozhodčí, který byl o dva roky starší než většina hráčů, všechno pískal a naši hráči se začali dohadovat a nesoustředili se na hru, z čehož pramenila i jediná branka v naší síti, která padla po chybě jinak velmi spolehlivého Kristiána a Tomáše, jenž nestačil míč včas odkopnout. V této části zápasu byl soupeř o hodně lepší, důraznější a rychlejší a hlavně jeho hráč číslo 15 nám dělal ohromné problémy. Od poloviny druhého poločasu se obraz hry opět změnil a tlačit jsme začali zase my. Posledních patnáct minut zápasu se soupeř nedostal ani za půlku hřiště a jen se snažil narušovat naše akce a odkopávat míč co nejdále od svojí branky. Nám se však vstřelit branku přes obrovský nápor nepodařilo a tak jsme vcelku vyrovnané utkání prohráli jen díky své střelecké nemohoucnosti a v tabulce se propadli na druhé místo se ztrátou jednoho bodu na vedoucí Duklu z Jižního Města.

Poprvé v tomto soutěžním ročníku jsme vyšli střelecky naprázdno.
Bohužel – nevadí, snad tedy opět příště.

SK Uhelné sklady Praha – SK Libuš   8:6 (2:1 2:1 2:2 2:2)

V sobotu brzy ráno, aspoň pro mě strašně brzy ráno a to v 8:15, jsme měli výkop na hřišti Uhelných skladů. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale tahat osmileté kluky v sobotu v šest ráno z postele, aby v zimním ranním počasí předváděli fotbalové výkony, mi přijde trochu nelogické! Naštěstí žádný z našich borců nezaspal a tak jsme se sešli v předem naplánované sestavě.

Nastupovali jsme proti mužstvu, které doposud ještě neprohrálo. Ale kluci si z toho žádnou hlavu nedělali a na soupeře od začátku vlétli. Výsledkem toho bylo naše vedení, když se prosadil Dan. Vedení nám vydrželo do desáté minuty první čtvrtiny, když se dvěma góly prosadil soupeř a šel do vedení 2:1.

Naši borci však stále bojovali a mnohdy protivníka přehrávali. Obě mužstva předváděla hezké fotbalové kombinace. Po jedné z nich nám soupeř odskočil na dvě branky. Mužstvo v zelených barvách však odpovědělo stejným způsobem a krásná akce, po ose Tomáš, Dan, Ondra Přibyl a zakončující Ondra Seman, stála za velkou pochvalu!!! Však se jí borci také dočkali! Poslední slovo ve druhé části měl ale opět soupeř, a tak skončila jako ta první, 2:1 pro soupeře.

Třetí část jsme začali ještě lépe než tu druhou. Opět jsme předváděli pěkné kombinace a to mělo za následek vyrovnání na 4:4. Tentokrát se o to postaralo útočné duo O+O a to když se jednou prosadil Ondra Seman a jednou Ondra Přibyl. Soupeř však chtěl hrát taky fotbal a dvěma brankami nám opět poodskočil.

Poslední čtvrtina znovu přinesla pěkné fotbalové okamžiky z obou stran. Hra se přelévala z jedné strany na druhou. První branku poslední patnáctiminutovky vsítil soupeř. Pak zas ke slovu přišli malí Libušáci a dvěma góly Dana, který uzavřel svůj dnešní hattrick, snížili na rozdíl jediné branky. Vyrovnat se nám sice už nepodařilo, naopak se ještě jednou prosadil soupeř, ale to nás mrzet vůbec nemusí.

Za dnešní výkon kluci zaslouží pořádnou gratulaci a to všichni do jednoho. Nejen ti co dnes skórovali, ale i Kuba, Maty, Marťas, Niky, no prostě celé mužstvo!!! Konečný výsledek byl nakonec 8:6 pro domácí, ale dnes pro nás byli vítězové borci v zeleném! Fotbal přece hrajeme především pro zábavu a ne jenom pro výsledky!!!!

Další soutěžní zápas odehrajeme v neděli 13.11. v 11:30 na hřišti SK Chodov.

SK Libuš – TJ Sokol Lipence   0:1 (0:0)

Výsledková blamáž, tak se dá nazvat naše sobotní vystoupení na domácím hřišti s posledním týmem tabulky. Utkání jsme začali dost nekoncentrovaně a hned v páté minutě běžel hostující útočník sám na naší branku, ale Bouška si s jeho zakončením poradil. Ještě nám trvalo zhruba pět minut, než jsme se dostali pořádně do hry a poté začalo velké trápení v koncovce, vše začal Beran, kdy zcela sám z pěti metrů míří slabou střelou do středu branky a dál vše pokračuje ve stejném stylu. Šupina z malého vápna míří těsně vedle, Voženílek ze strany opět vedle, Nekola dvě situace dva na jednoho kazí špatnou nahrávkou a samostatný nájezd mu likviduje brankář, i když byl asi před tím faulován, Dukát trefuje z vápna břevno a další střely končí buď mimo nebo je stačí soupeř zblokovat na roh. Hosté se sice snažili a vytvořili si také ještě jednu šanci, kterou naštěstí též neproměnili, ale jinak se museli bránit našim atakům, ale gól ne a ne přijít.

Druhý poločas jsme začali aktivně a hned ve druhé minutě se z pravé strany řítil sám na brankáře Tomáš Čížek, ale s jeho střelou na přední tyč si opět poradil hostující brankář a výčet zahozených šancí může pokračovat, Urbanec si položí brankáře, ale jeho střela do prázdné branky směřuje těsně vedle, Beran sám ve vápně přidal razanci a branku přestřeluje, Kosova hlavička z malého vápna míří těsně nad, Urbanec se řítí sám, ale jeho hezký lob končí pár čísel vedle tyče. Další míče jen prolétávají pokutovým územím hostů, ale stále bez brankového efektu. Blíží se konec utkání a hosté kopou ze strany trestný kop, míč směřující do našeho vápna se odrazí ke zcela volnému hráči hostí, ale jeho střelu ještě Čížek T. stačí zablokovat, ovšem opět ke stejnému hráči, který dorážku napálí pod břevno bezmocného Boušky v naší brance a hosté jdou do vedení. Pro nás je to šok, vlastně to byla ve druhém poločase jediná střela na naší branku a stačila ke třem bodům pro hosty. Kluci ještě moc chtěli v posledních minutách zápas otočit, ale to už byl jen marný boj. Pan Pospíchal kdysi napsal, že fotbal nemá logiku a bohužel pro nás s ním už poněkolikáté v tomto ročníku musíme souhlasit. Dnes, kdyby jsme hráli až do večera, tak prostě gól nedáme a tak hosté si po bojovném a srdnatém výkonu odváží velmi cenné tři body.

V sobotu 12.11. na našem stadiónu přivítáme od 10:15 velmi ambiciózní celek Radotína, který je v první trojici celé soutěže. Věřme, že se kluci pokusí vše napravit a budeme minimálně rovnocenným soupeřem favoritovi celé soutěže.

Nejlepší hráči z pohledu SK:   1. Dukát;   2. Šupina;   3. Moravec

FK FC Zličín – SK Libuš   1:10 (0:5)

V 9. kole jsme zavítali na Zličín, kde nás čekal nepříjemný a důrazný soupeř. Už při rozcvičení bylo na klucích vidět soustředění a velká chuť do zápasu a myslím, že i rozcvičení, na které soupeř koukal, velmi ovlivnilo dnešní utkání!!

Zličín proti nám hrál ve velkém obranném bloku a já byl velmi zvědavý, jak si s tím kluci poradí. Hned od úvodu jsme na hřišti měli velkou převahu, hráli jsme rychle, v dobrém pohybu a dařila se nám i kombinace. Jen jsme nevystřelili, vše jsme chtěli dotáhnout až do branky, kde byl soupeř zabarikádovaný. Náznaky brejků domácích dobře kluci bránili a soupeře nepustili do žádné výrazné šance. Náš dobrý pohyb a rychlá práce s balónem soupeři dělaly velké problémy a některé jejich zákroky (fauly) byly za hranou a jen díky posouzení rozhodčího domácí dohráli v plném počtu. Nikdo nechce, aby kluci dostávali karty, když je to v zápalu boje a neúmyslně, ale jasný úmysl by měl být po zásluze potrestaný. Možná si soupeř myslel, že nás tímto zastraší, ale naši kluci jsou velcí bojovníci, nikoho a ničeho se nebojí :-) V 19. minutě jsme se ujali vedení, kdy se nádherně za vápnem odhodlal (konečně) vystřelit Alf a krásně vymetl šibenici domácí branky – 0:1. O minutku později zachytil znovu Alf rozehrávku domácího brankáře a skoro z totožného místa přidal střelou do odkryté branky druhou branku – 0:2. Dál jsme předváděli pohledný fotbal, soupeře jsme jasně ve všem přehrávali a ten jen přihlížel, jak se kluci fotbalem baví. Pak se nám ukázal Filip, který si patou přehodil obránce a tváří tvář nedal domácímu brankáři žádnou šanci – 0:3. Další naší kombinaci, kdy si balón vyměnili VŠICHNI naši hráči, včetně Davida, který útok začal, jsme se rychle prokombinovali celým hřištěm, přišel centr Dominika (levou nohou) před branku, kde dobře kluci doplnili útok a celou akci vyšperkovali Péťa, který si křikl na Dana a ten mu míč pustil a pro Péťu už nebyl problém zblízka vsítil další naší branku – 0:4. Dál jsme byli hladoví po gólech. Přidali jsme další krásnou branku, kdy Dominik obešel dva protihráče a vystřelil (pro něj nezvykle) a krásně se trefil – 0:5. Všechny tři branky jsme dali v rozmezí tří minut. Další šance jsme už neproměnili a tak první poločas skončil 5:0 pro naše kluky.

V kabině jsme vydýchali, řekli jsme si, čeho se vyvarujeme a jaké děláme chyby a šli na druhý poločas. Po klucích chceme a vyžadujeme, aby pořád hráli stejně, nekoukali na výsledek, ale hlavně ho nebránili a snažili se další branky přidat. Druhý poločas dál pokračoval naší dominancí a už po třech minutách přidal naší další branku Dan ns 0:6. Soupeř si za celý zápas vytvořil čtyři šance a po jedné z nich, kdy jsme špatně vyřešili obranou situaci a šťastných odrazech snížil na 1:6. Je škoda inkasované branky, ale na kluky neměla žádný vliv. V útoku řádil Dan (ping pong), dnes proměnil alespoň 50% svých šancí a přidal další dvě branky (1:8) a zaznamenal dnes hattrick. Další hattrick v dnešním zápase si připsal Alf, který se trefil z dorážky – 1:9. Danovi i Alfovi k nim gratuluji a přeji jim více takových okamžiků. Poslední naší branku v zápase přidal Ondra (kachna) Holička. Po faulu jsme zahrávali přímý kop za vápnem (za zmínku stojí, že jsem chtěl po Alfovi, aby kop rozehrál, ale on se rozhodl jinak a nacentroval míč před branku, kde Ondra dobře zavřel druhou tyč a z první nechytatelně zavěsil. Chci aby se kluci na hřišti rozhodovali a mysleli sami a ne jen aby hráli (jak roboti), co jim říkám a tak mi tím kluci udělali velkou radost) a uzavřel dnešní skóre na 10:1 pro naše barvy!!

Vždy respektujeme sílu soupeře, ale dnešní skóre je pro domácí ještě velmi příznivé, rozdíl měl být daleko vyšší. Dnes musím všechny kluky velmi pochválit za přístup a za předváděnou hru, která snesla přísnější metr. Na trénincích tvrdě makají a snad vidí a věří, že to přináší ovoce. Jeden jako druhý hráli pro tým a hlavně už věří ve svojí sílu. Jsme moc rád, že nás pochválil i soupeř (na svých stránkách), což moc týmů nedělá :-) Teprve další utkání nám ukáží, jak na tom jsme a my už se na výzvy těšíme.

Naše neporazitelnost stále trvá!!! Jen tak dál kluci, děláte nám velkou radost. Ale pořád máme co zlepšovat, ale hlavně se pořád chceme zlepšovat!!!